1. Motorsport Živě.cz >
2. Formule 1

Velká cena Japonska má dlouhou tradici. Po dvou závodech ve Fuji ze sedmdesátých let se znovuobnovila v roce 1987 převážně na okruhu v Suzuce. Právě tato trať je známá nejen svou náročností, ale také tím, že jako jediná je situovaná do tzv. "osmičky". Přečtěte si vše o historii trati, rekordech a dalších zajímavostech.

Info, Mapa – Historie
Výsledky – Rekordy

Zdroj: ACTIVE PICTURES / profimedia.com / Profimedia

Velká cena Japonska, závody Formule 1 Suzuka dnes: Kde sledovat závody F1 živě a zdarma v online live streamu?

Formule 1 je jedním z nejsledovanějších motorsportových disciplín na planetě. I v Česku má velkou základnu fanoušků, a tak se není čemu divit, že je dostupná i na televizních obrazovkách. V tuzemsku naladíte F1 na kanále Nova Sport 5, což je ovšem placený program.

Alternativa v podobě free streamu dostupná není. Pokud ale budete chtít zažít závod z trochu jiné perspektivy, můžete si předplatit platformu F1TV. Za 59 euro (cca 1471 korun) za rok můžete využívat výhod jako:

• Stream ze všech závodů F1, F2, F3 bez reklam
• Onboard kamery jednotlivých jezdců - sledujte závod z pozice svého oblíbence
• Veškerá týmová rádia živě
• Speciální obsah v rámci závodního víkendu

Závod si pak můžete zpestřit sázkou na vítěze u sázkové kanceláře Kingsbet. Ta vypisuje kurzy na jednotlivé závody. Také je zde mimo jiné možnost výběru TOP 3 či vítězného týmu.

Kromě toho Kingsbet nabízí i tip na celkového šampióna, ať už mezi jezdci, nebo týmy. Registrace je jednoduchá, zvládnete ji i z mobilu a při jejím dokončení a prvním v kladu na vás čeká zajímavý bonus až do výše 555 korun.

Vsaďte si na Formuli 1 s bonusem za první vklad ZDE

Suzuka F1, VC Japonska: informace, mapa okruhu

Okruh v Suzuce hostí závody Formule 1 od roku 1987. Od té doby se stala stabilní součástí kalendáře.

Původně tomu tak ale nemělo být. V letech 2007 a 2008 se totiž VC Japonska přesunula do Fuji, kde se jely první dva závody v letech 1976 a 1977. V plánu bylo, že se oba okruhy budou v pořádání VC od roku 2009 střídat. Kvůli ekonomické krizi ale nakonec Toyota, která trať ve Fuji vlastnila, rozhodla z tohoto nápadu ustoupit. Japonská GP tak zůstala pouze na Suzuce.

Kromě sezón 2007 a 2008 se závod na ikonické trati ještě nejel v letech 2020 – 2021. Důvodem byla celosvětová koronavirová pandemie, kvůli které bylo z kalendáře vyškrtnuto hned několik podniků.

Grand Prix Japonska, Suzuka: mapa okruhu

Když se podíváme na layout trati, zjistíme, že je skutečně unikátní. Velké množství zatáček, složité technické pasáže – z tohoto důvodu je okruh v Suzuce mezi jezdci F1 oblíbený. Představuje totiž skutečnou výzvu. Zároveň se jedná o jedinou trať, která má tvar osmičky, tzn. že její části se v určité části křižují. Konkrétně rovinka mezi zatáčkami 14 a 15 prochází nad malou rovinkou mezi zatáčkami 9 a 10.

Zdroj: f1.com

Už jsme zmiňovali, že se okruh v Suzuce skládá z velkého množství zatáček. Konkrétně jich je 18 – deset pravotočivých a osm levotočivých. Za nejvíc ikonickou se dá považovat zatáčka číslo 15, která nese název 130R. Ta je známá tím, že jí jezdi mohou projíždět plnou rychlostí, takže po zrychlení na rovince se tím otevírá více prostoru k předjíždění. Zároveň je z ní ale velmi jednoduché tzv. "vyletět", což jí činí zároveň v podstatě nejnebezpečnější zákrutou.

Kromě zatáček nabízí Suzuka i dvě dlouhé rovinky. Tou první je cílová, kde se nachází i jediná DRS zóna, tou druhou pak ta, která předchází již zmiňované zatáčce 130R. Celkově trať měří 5,8 kilometru. Vzhledem k tomu, že je závod vypsán na 53 kol, urazí jezdci cca 307,5 km.

Suzuka F1: historie

Okruh v Suzuce byl poprvé otevřen v roce 1962. Tehdy se jednalo jen o testovací trať pro vozy Honda. V roce 1987 se však stala hlavním dějištěm GP Japonska Formule 1. A hned první závod na tomto okruhu byl zajímavý – rozhodovalo se totiž o zisku titulu mistra světa, a to mezi Nelsonem Piquetem a Nigelem Manselem. Vzhledem k tomu, že druhý jmenovaný havaroval v tréninku, stal se šampionem Brazilec.

Celkově byli japonští diváci svědky několika rozhodujících bitev. Mezi ty nejpamátnější patří back2back souboj mezi Alainem Prostem a Ayrtonem Sennou mezi lety 1989 – 1990. V obou případech rozhodly o titulu srážky mezi oběma jezdci. V prvním případě oba jezdci závodící za McLaren do sebe narazili ve 46. kole, ve druhém hned v prvním (to už Prost působil ve Ferrari).

V obou případech byl viníkem nehody Brazilec. V roce 1989 ze situace těžil Prost, v roce 1990 pak Senna. Obě srážky se však vryly fanouškům F1 do paměti.

Kromě památných bitev má však trať v Suzuce za sebou i tragédii. I přes různé bezpečnostní modifikace došlo v roce 2014 ke smrtelnému zranění Julese Bianchiho. Stalo se tak poté, co švýcarský závodník v mokrých podmínkách vyjel z trati přímo pod kola jeřábu, jenž v té době odklízel poškozený vůz Adriana Sutila.

I přes tuto tragickou událost zůstává Suzuka oblíbenou tratí nejen u fanoušků, ale i u samotných jezdců. Představuje výzvu, která zahrnuje vynikající jezdeckou techniku, jelikož chybovat je zde velmi jednoduché.

Grand prix Japonska: výsledky v průběhu let

V roce 2025 se na okruhu v Suzuce konala už 35. Velká cena. Níže se můžete podívat na kompletní přehled stupňů vítězů v jednotlivých letech. Dosud posledním vítězem VC Japonska je Max Verstappen.

Rekordy F1 – Velká cena Japonska (Suzuka F1): nejrychlejší kolo, vítězství, pódia, pitstop

Kromě vítězů je potřeba si připomenout i některé z rekordů, které na okruhu v Suzuce padly. Postupně si je tedy představíme.

Nejvíce vítězství – jezdci, týmy

Začněme rekordem vítězství mezi jezdci. Ten dosud drží Michael Schumacher, který dokázal zvítězit šestkrát (1995, 1997, 2000 – 2002, 2004). Dalšími vícenásobnými vítězi jsou Lewis Hamilton (5 vítězství), Sebastian Vettel a Max Verstappen (oba 4 vítězství).

Z hlediska týmů je pak neúspěšnější McLaren – jeho jezdci se z výhry radovali osmkrát (1988, 1991, 1993, 1998, 1999, 2005, 2007, 2011). V závěsu jsou jezdci Ferrari a Red Bullu (jezdci obou týmů zvítězili osmkrát.

Nejvíce pódiových umístění – jezdci, týmy

S vítězstvími jsou spjata i pódiová umístění. V tomto případě budeme jak u jezdců, tak i u týmů pracovat s podobným pořadím, jako tomu bylo v případě největšího počtu vítězství. Nejvíce pódií si znovu připsal Michael Schumacher (9), za ním pak je Hamilton (7) a Verstappen.

Z hlediska týmů jsou pak na tom nejlépe v McLarenu (17 pódií), následuje Ferrari s patnácti a Red Bull s dvanácti.

Nejvíce pole position, nejrychlejší kolo

Přesuňme se nyní do kvalifikace, ve které rozhoduje čas. Ten vůbec nejrychlejší stanovil Max Verstappen v roce 2025 (1:26.983 – rekord okruhu). Pokud bychom se přesunuli do závodních podmínek, tak zde drží rekord Andrea Kimi Antonelli, který v roce 2025 zajel čas 1:30.965 (taktéž nový rekord okruhu).

Zpátky ke kvalifikaci. Jezdcem, který získal nejvíce pole position, je znovu Michael Schumacher, který si dojel pro první pozici na startovním roštu osmkrát. Následuje Sebastian Vettel se čtyřmi pole positions a Ayrton Senna se třemi.

Co se týče týmů, tak nejvícekrát se radovalo z první příčky po kvalifikaci Ferrari (9 pole positions), následuje Mclaren (6 pole positions) a Red Bull (5 pole positions)

Nejrychlejší pitstop

Za poslední dobu se neuvěřitelně zrychlily i zastávky v boxech. Vzhledem k tomu, že už se nemusí dotankovávat, trvají zastávky v boxech pouhé sekundy. Na okruhu v Šanghaji se o nejrychlejší pitstopy postaraly čtyři různé týmy. Níže se můžete podívat na ty nejlepší časy, kterých mechanici dosáhli.

Výpis rekordů se může každým rokem měnit. Článek tak budeme průběžně aktualizovat v závislosti na výkonech nejen jednotlivých jezdců, ale samozřejmě také týmů.