1. Motorsport Živě.cz >
2. MotoGP

Je jedním z tria jezdců, kterému se podařilo ovládnout prestižní seriál MotoGP několik let po sobě. Marc Márquez ovládl královskou kubaturu už šestkrát. A pouze jediný titul v této třídě ho dělí od legendárního Itala Valentina Rossiho. Současná 32letá hvězda motocyklového sportu ze Španělska ovládla jednou i slabší kubatury. V aktuálním startovním poli je největší osobností.

Profil – MotoGP 2025
Rekordy – Začátky – Moto3
Moto2 – MotoGP
Honda: výsledky, tituly
Ducati: výsledky, tituly

Zdroj: Fabrizio Carabelli/IPA Sport / ipa-agency.net / IPA / Profimedia

Marc Márquez živě, závody MotoGP v live streamu MotoGP. Kde sledovat živě a zdarma MotoGP online

Jméno Marc Márquez figuruje ve startovním poli už dlouhých 17 let. Premiéru si odbyl v dubnu 2008 při Velké ceně Portugalska v Estorilu. Od té doby posbíral nejen početné množství titulů, ale i několik rekordů. Aktuálně je lídrem šampionátu. Na konci sezony by se rád posedmé stal šampionem MotoGP a zařadil se v historických tabulkách na třetí místo po boku dalších legend. Už nyní je jedním ze čtyř jezdců, kteří vyhráli tituly mistra světa ve třech různých kategoriích, po Britech Miku Hailwoodovi a Philu Readovi a Valentinu Rossim z Itálie.

Márquez se stal třetím Španělem po Àlexu Crivillém a Jorge Lorenzovi, který vyhrál titul v královské třídě, a je dosud nejúspěšnějším španělským jezdcem v MotoGP s 67 vítězstvími, naposledy na Velké ceně Itálie v roce 2025.

V roce 2013 se stal prvním jezdcem od Američana Kennyho Robertse v roce 1978, který vyhrál titul v královské třídě ve své debutové sezóně, a nejmladším, kdo získal titul celkově, ve věku 20 let a 266 dnů. Je často považován za jednoho z největších inovátorů moderních závodů MotoGP, a to díky své poměrně přehnané technice zatáčení, kdy se naklání tak daleko nad motorku, že se zdá, že je „v neustálém nebezpečí smyku“. Španělský závodník má výborně rozjetou letošní sezonu.

Pokud si myslíte, že se mu podaří ovládnout aktuálně probíhající ročník a vyrovnat Valentina Rossiho, tak si na jeho celkový triumf v šampionátu můžete vsadit u sázkové kanceláře Tipsport. Kromě vítěze celkového pořadí jezdců si zde můžete tipnout i šampiona v poháru konstruktérů. Samozřejmostí jsou také sázky na jednotlivé závody.

K tomu, abyste si mohli vsadit, je třeba mít účet. Registrace je jednoduchá a po jejím dokončení na vás čeká bonus bez vkladu.

Sledujte Marca Márqueze v MotoGP živě a zdama ZDE na TV Tipsport

Marc Márquez profil, základní informace: rodina, věk, výška, váha, tým

Marc Márquez Alentá se narodil 17. února 1993 ve španělské Cerveře v Katalánsku. Patří mezi největší talenty v historii motocyklového sportu, který se projevoval už od útlého dětství, stejně jako vášeň pro rychlost. Závodí s číslem 93, jež symbolizuje jeho rok narození.

Španěl jezdil v kariéře MotoGP na sedmi motocyklech a za čtyři týmy. První dvě sezony v nejslabší kubatuře nasedl do stroje KTM 125 FRR za stejnojmennou stáj. V posledním ročníku před povýšením do vyšší kategorie jezdil na motorce Derbi. Ve třídě Moto2 ovládal prototyp Suter v týmu CatalunyaCaixa Repsol.

V královské kubatuře jezdil dlouhých 11 let v týmu Honda na motorce RC213V. V roce 2024 přesedlal do stroje Ducati, kde loni hájil barvy Gresini Racing MotoGP. Nyní už je za tovární tým této italské značky.

Španělskému fenoménu se přezdívá “Mravenec z Cervery“ kvůli jeho výšce (170 centimetrů). Také je srovnáván se zvířetem, které je malé, avšak zároveň obrovsky silné. Díky tomu se tento tvor stal součástí jeho loga. V jeho rodném městě se mu říká: „El tro de Cervera“, což v překladu znamená Hrom z Cervery.

Márquez je známý pro nezaměnitelný styl jízdy, odvahou a schopností zvládat neuvěřitelné situace na trati, což znamená jezdit na hraně možností a tím pádem zvrátit zdánlivě ztracené momenty. Jeho ikonické předjížděcí manévry a odvážné souboje na trati se staly legendárními. Jeho průměrný roční plat činí přibližně okolo 7,5 milionu liber.

V prestižním seriálu MotoGP jezdí i Márquezův mladší bratr Alex, který projevuje stejný talent jako jeho starší sourozenec. V dlouhodobém horizontu se ale 28letý jezdec dívá na záda aktuálního lídra celého šampionátu.

Marc Márquez MotoGP 2025: statistiky, výsledky, úspěchy

Před letošní sezonou vyměnil satelitní tým Ducati, kde strávil pouze jediný rok a přestoupil do toho továrního, kde převzal místo po Italovi Eneamu Bastianinim. Španěl se tak stal kolegou dalšího mistra světa a obhájce titulu Francesca Bagnaii z Itálie.

A udělal dobře. V letošní sezoně má parádní fazonu. Až na jednu výjimku ovládl všechny sprinty. Pouze ve Velké Británii ho předjel jeho mladší bratr Alex. Co se týče nedělních hlavních závodů, tak tam Márquez vyhrál v Thajsku, Argentině, Kataru, Aragonii a Itálii. Dále si dojel pro druhé místo ve Francii a na okruhu v Silverstone skončil třetí. Jen v USA a doma ve Španělsku se umístil mimo stupně vítězů.

Níže se můžete podívat na kompletní výsledky Marca Márqueze v sezóně 2025.

Marc Márquez, Valentino Rossi, tituly, rekordy

Už nyní se dá Marc Márquez označit za jednu z legend MotoGP. Již v tuto chvíli drží rekord v počtu pole position, kterých má na kontě přes 70. K vyrovnání v jeho případě došlo již v roce 2016, kdy mu přitom bylo pouhých 23 let. Momentálně už jich má rovných 100. Nejvíce jich získal v sezoně 2014. Hned ve 13 velkých cenách startoval z první pozice, což je maximum, které trvá dodnes. V témže roce vyhrál 13 závodů, čímž překonal rekord Australana Micka Doohana.

Ve třídě Moto2 dosáhl Španěl na další z rekordů. Pouze ve třech případech ze sedmnácti skončil mimo stupně vítězů, což mu výrazně pomohlo k zisku titulu mistra světa. V této kubatuře je držitelem dodnes. Márquez se stal rovněž nejmladším vítězem závodu MotoGP. Stalo se tak dva měsíce po jeho 20. narozeninách. Z historických tabulek tak po 30 letech vymazal Američana Freddieho Spencera.

Momentálně ale cíli na další rekord, jímž by vyrovnal další ikonu motocyklového sportu. Pokud se mu podaří vybojovat titul mistra světa, vyrovná se hvězdě, jež ještě nedávno závodila – Valentinu Rossimu. Italovi se v minulosti přiblížil v jiné statistice. V sezoně 2009 měl na kontě deset vítězství a pouze jediné ho dělilo od vyrovnání legendárního jezdce s číslovkou 46. Ve Valencii ale skončil sám a Rossi zůstal osamocen. Márquez se tak stal druhým nejmladším mistrem světa v nejslabší kubatuře. V den triumfu mu bylo jenom 17 let a 263 dnů. Níže se můžete podívat na seznam všech rekordů Marca Márqueze.

MotoGP

• Nejmladší jezdec, který získal svůj první titul mistra světa (20 let, 266 dní)
• Nejmladší jezdec, který získal 2 tituly mistra světa (21 let, 237 dní)
• Nejmladší jezdec, který získal 3 tituly mistra světa (23 let, 242 dní)
• Nejmladší jezdec, který získal 4 tituly mistra světa (24 let, 268 dní)
• Nejmladší jezdec, který získal 5 titulů mistra světa (25 let, 246 dní)
• Nejmladší jezdec, který získal 6 titulů mistra světa (26 let, 231 dní)
• Nejmladší vítěz závodu (20 let, 63 dní)
• Nejvíce vyhraných závodů v jedné sezóně: 13
• Nejmladší jezdec, který získal 12 pole position v jedné sezóně: 21 let, 243 dní
• Jediný jezdec, který získal 13 pole position v jedné sezóně
• Čtyři po sobě jdoucí umístění na stupních vítězů v prvních čtyřech startech Grand Prix
• Nejvíce umístění na stupních vítězů v jedné sezóně: 18
• Nejvyšší počet bodů v jedné sezóně: 420
• Největší bodový rozdíl v počtu bodů pro vítězství v titulu: 151
• První jezdec, který vyhrál tituly v Moto2 a MotoGP po sobě
  Nejrychlejší kola v sezóně MotoGP: 12 (sdíleno s Valentinem Rossim)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 12 závodů v jedné sezóně: ​​21 let, 251 dní
• Nejmladší jezdec, který získal čtyři pole position v řadě v Premier Class (Silverstone-Misano-Aragon-Malajsie 2013)
• Nejmladší jezdec, který vedl šampionát MotoGP (20 let, 63 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 4 závody v řadě (20 let, 189 dny)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 5 závodů v řadě (21 let, 90 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 6 závodů v řadě (21 let, 104 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 7 závodů v řadě (21 let, 118 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 8 závodů v řadě (21 let, 131 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 9 závodů (21 let, 146 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 10 závodů (21 let, 174 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 11 závodů v jedné sezóně  (21 let, 205 dní)
• Nejvíce vítězství v závodech v řadě MotoGP v éře čtyřtaktního MotoGP: 10
• Nejvíce vítězství v závodech v řadě v jedné sezóně MotoGP: 10 (sdíleno s Mickem Doohanem a Giacomem Agostinim)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál dva po sobě jdoucí mistrovské tituly v MotoGP (21 let, 237 dní)
• Nejvíce pole position od začátku sezóny v éře čtyřtaktních MotoGP: 6
• První nováček, který vyhrál čtyři závody po sobě:
• Nejvíce vítězství jako nováček v MotoGP: 6
• Nejvíce pole position jako nováček: 9
• Nejrychlejší kola jako nováček: 11
• Nejvíce umístění na stupních vítězů jako nováček: 16
• Nejvíce bodů získaných jako nováček: 334
• První nováček, který získal čtyři po sobě jdoucí pole position
• Jediný španělský jezdec, který vyhrál dva tituly po sobě
• Nejvíce pole position: 72
• Nejvíce pole position proměněných ve vítězství: 43
• Nejvíce pole position, vítězství a nejrychlejší kolo ve stejném závodě: 30

Moto2

• Nejvíce vítězství: 16
• Nejvíce umístění na stupních vítězů v jedné sezóně: 14
• Nejvíce vítězství v jedné sezóně: 9

Moto3

• Nejvíce pole position v jedné sezóně mistrovství světa: 12

Všechny kategorie

• Nejmladší jezdec, který vyhrál 3 tituly mistra světa (20 let, 266 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 4 tituly mistra světa (21 let, 237 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 5 titulů mistra světa (23 let, 242 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 6 titulů mistra světa (24 let, 268 dní)
• Nejmladší Jezdec, který vyhrál 7 titulů mistra světa (25 let, 246 dní)
• Nejmladší jezdec, který vyhrál 8 titulů mistra světa (26 let, 231 dní)
• Nejmladší jezdec v historii, který dosáhl 50 vítězství (22 let, 243 dní)
• Nejmladší jezdec v historii, který dosáhl 60 vítězství (24 let, 219 dní)
• Nejmladší jezdec v historii, který dosáhl 70 vítězství (25 let, 260 dní)
• Nejmladší jezdec v historii, který dosáhl 80 vítězství (26 let, 245 dní)
• Nejvíce pole position v historii: 100
• Nejmladší jezdec, který vyhrál pět po sobě jdoucích velkých cen (2010)
• Nejvíce vítězství v teenagerském věku ve všech třídách: 26
• Nejmladší jezdec, který vyhrál alespoň jeden závod ve tředh třídách GP

Závodění

• Nejmladší španělský jezdec, který získal pole position (16 let, 88 dní)
• První jezdec, který získal pole position po účasti v první části kvalifikace (Thajsko 2018)
• Jeden z mála bratrů, kteří vyhráli mistrovství světa v letech 2014 a 2019 s Álexem Márquezem

Marc Márquez začátky, motokros, výsledky, úspěchy

Už v pouhých čtyřech letech obdržel malý Marc první motorku v životě. Stalo se tak na Tři krále. Ze začátku ho ale vášeň k motocyklům táhla spíše do terénu než na silnici. Také tam slavil první úspěchy, když v roce 1999 začal jezdit první soutěže. Při premiéře na Katalánském motokrosovém šampionátu skončil na druhém místě. O rok později se už radoval z vítězství.

Na silnici se Márquez přesunul až v roce 2002, kdy se zúčastnil Conti Cupu. Dlouhých pět let trvalo, než se objevil na španělském šampionátu v kategorii do 125 kubických centimetrů.

Svými výkony zaujal Márquez Emilia Alzamoru, který se stal jeho manažerem a vedl ho celou jeho kariéru. „Marca znám od jeho dvanácti let. Je to velmi pracovitý a pokorný člověk. Ví, že za jeho výsledky nestojí jen on, ale celý tým. Prezentuje se takový, jaký doopravdy je – pokorný, veselý, lidský a velmi rychlý. A to je perfektní kombinace,“ řekl Alzamora. On sám se stal mistrem světa v nejslabší kubatuře na konci minulého tisíciletí (současná Moto3).

Právě díky Alzamorovi se Márquez objevil ve španělském šampionátu silničních motorek CEV. V debutové sezoně vyhrál svůj první tuzemský závod a v celkovém pořadí skončil osmý. Začátky měl ale obtížně. Kvůli nízké váze těžko dosahoval minimálního váhového limitu. Mechanici mu tak museli připravovat těžší motocykl. Totožná situace nastala i v seriálu mistrovství světa. Díky tomu dostal Márquez přezdívku “Mravenec z Cervery“.

Márquez Moto3, závody, výsledky, úspěchy

Sezony 2008 a 2009

Zkraje sezony 2008 se dostal Marc Márquez na startovní rošt v nejslabší kubatuře Moto3 (tehdejší 125 ccm) poprvé. Chtěl startovat už doma před vlastními fanoušky, ale nakonec byl vyškrtnut ze startovní listiny. Premiéru si odbyl až 13. dubna v Portugalsku. Stalo se tak necelé dvě měsíce po jeho 15. narozeninách. Závod dojel na 18. pozici.

Hned při další zastávce v Číně se dočkal prvních bodů. V Šanghaji dojel na 12. místě, za které si vysloužil čtyři body. Následně nedokončil ve Francii a v Itálii obsadil 19. příčku, což bylo jeho nejhorší umístění, pokud viděl šachovnicovou vlajku.

Doma v Katalánsku se poprvé podíval do nejlepší desítky. V nováčkovské sezoně si Márquez vybojoval i první stupně vítězů v kariéře, když ve Velké Británii vyskočil na bronzový stupínek. Za sebou měl teprve přitom šestý závod v této kubatuře. Díky třetímu místu se stal nejmladším španělským jezdcem, který se umístil mezi nejlepší trojicí v motocyklových závodech Grand Prix.

Ve zbytku sezony atakoval pódium ještě v San Marinu, které mu ale těsně uniklo. V Nizozemsku, Česku a Japonsku závod nedokončil, naopak v Německu a Austrálii skončil devátý, v americkém Indianapolis dokonce šestý. V konečném součtu z toho bylo 13. místo v celkovém pořadí se ziskem 63 bodů.

Nadcházející sezonu 2009 odjel už Márquez celou. Sice na začátku v Kataru nedokončil, avšak chuť si spravil v Japonsku pátým místem a doma ve Španělsku skončil třetí. I v tomto roce se jednalo o jediné pódium katalánského závodníka.

Tentokrát už pravidelně bodoval. Mimo hodnocené příčky skončil pouze v Německu (16.) a na závěr sezony ve Valencii (17.). K tomu pro něj závody skončily předčasně v Portugalsku, Francii, a Malajsii. V posledních dvou zemích navíc shodně zajel pole position. Tento počin mu vynesl primát nejmladšího španělského jezdce, který vyrážel do závodu z prvního místa.

Na druhou stranu se hned v sedmi případech probojoval do nejlepší desítky. V Itálii a Katalánsku z toho bylo páté místo, v San Marinu mu opět jen těsně unikly stupně vítězů.

2010 – první titul mistra světa

První zlomová sezona v podání Marca Márqueze přišla v roce 2010. Do ní odstartoval třetím místem v Kataru. Poprvé tak v této asijské zemi dokončil závod a hned na stupních vítězů. Následně sice při domácí Velké ceně Španělska odstoupil, ale pak přišla série pódiových, ale hlavně vítězných závodů. Ve Francii dojel nejprve opět třetí. Vzápětí načal šňůru triumfů, která začala v Itálii a pokračovala ve Velké Británii, Nizozemsku, Katalánsku a Německu, což z něj učinilo nejmladšího jezdce, který vyhrál čtyři závody za sebou.

Poslední vítězství na Sachsenringu bylo zároveň 100. pro tým Derbi. Márquez se stal prvním jezdcem po 13 letech, který vyhrál pětkrát za sebou. Před ním se stejný kousek povedl Valentinu Rossimu, jenž vládl kategorii do 125 kubických centimetrů.

Série vítězství v podání Márqueze skončila sedmým místem v Česku, následně dojel na chvostu první desítky ve Spojených státech. Poté ale ovládl Velkou cenu San Marina. Komplikaci v cestě za celkovým prvenstvím mu způsobila nehoda v první zatáčce při závodu v Aragonu, kvůli které klesl na průběžné třetí místo klasifikace. Následně ale zapsal sérii tentokrát čtyř vítězství v řadě, když vyhrál postupně v Japonsku, Malajsii, Austrálii a Portugalsku.

V Estorilu byl závod kvůli dešti přerušen a po pádu v zahajovacím kole musel Márquez začínat z konce startovního pole. Velkolepou stíhací jízdou ale Velkou cenu Portugalska ovládl. Desáté vítězství v sezoně ho nejen přiblížilo titulu mistra světa, ale i vyrovnání rekordu Valentina Rossiho z roku 1997.

V poslední velké ceně sezony ale obsadil ve Valencii čtvrtou příčku, která mu stačila k zisku prvního titulu mistra světa se 310 body na kontě. Před druhým krajanem Nicolásem Terolem měl náskok 14 bodů. Márquez se stal druhým nejmladším mistrem světa po Italovi Lorisu Capirossim. Šampionovi bylo 17 let a 263 dní.

Marc Márquez Moto2, závody, výsledky, úspěchy

Zisk mistrovského titulu znamenal pro Márqueze posun do vyšší kategorie v roce 2011. Tehdy podepsal dvouletou smlouvu v novém týmu Monlau Competición pod vedením jeho manažera Emilia Alzamory. Začátky byly v podání Španěla hrozné. V Kataru i Španělsku závod nedokončil a v Portugalsku obsadil až 21. místo. Na všechny černé scénáře dal 18letý jezdec zapomenout ve Velké ceně Francie, kde si připsal první vítězství ve třídě Moto2, následovalo druhé místo na domácím závodě v Katalánsku. Ve Velké Británii zajel první pole position v této třídě, avšak na okruhu v Silverstone skončil předčasně.

Rozporuplnou první třetinu sezony ale dokázal dokonale hodit za hlavu s příchodem astronomického léta. V devíti závodech v řadě stál pokaždé na stupních vítězů. Vyhrál Velké ceny Nizozemska, Itálie, Německa, USA, San Marina a Aragonu, k tomu přidal druhá místa v Česku a Japonsku. V Motegi zajel sedmé pole position v sezoně, nicméně díky shodě výsledků se o bod dostal do čela šampionátu před Němce Stefana Bradla.

Coby nováček útočil Márquez na zisk titulu, ale v posledních třech závodech ho v souboji o prvenství vyřadily různé komplikace. Nejprve v Austrálii po incidentu s Ratthaparkem Wilairotem z Thajska, kdy Španěl narazil do zadní části motocyklu soupeře. Za „nezodpovědnou jízdu“ následně dostal minutový trest do kvalifikace, která ho odsoudila na chvost startovního pole. I přesto skončil na parádním třetím místě.

V ten moment se začalo spekulovat, zda Márquez po jedné sezoně v Moto2 přestoupí do královské MotoGP. Sám jezdec ale vše vyvrátil a potvrdil setrvání v prostřední kategorii i pro rok 2012. V Malajsii přišel v úvodních minutách prvního tréninku pád. Z něho se sice dokázal Španěl dostat, v kvalifikaci ale skončil na poslední 36. pozici. Do závodu už ale nenastoupil, protože neprošel lékařskou prohlídkou před ranní rozcvičkou. Márquez s vidinou zisku titulu mistra světa chtěl nastoupit do závěrečného závodu ve Valencii, ale přetrvávající potíže ho do něj nepustily a šampionem se stal Němec Bradl, ač neviděl šachovnicovou vlajku.

V sezoně 2012 nenechal Márquez nikoho na pochybách, kdo bude králem třídy Moto2. Ovládl 9 ze 17 závodů v kalendáři, tedy více jak polovinu. Už začátek měl skvělý. Triumfoval jak v Kataru, tak Portugalsku, mezi které vložil druhé místo ve Španělsku. Ani mu nemuselo vadit odstoupení ze závodu ve Francii. Jeho jediný soupeř v boji o titul, krajan Pol Espargaró, totiž dojel šestý. Větší šanci už pak svému sokovi nedal.

Márquez dojel totiž třetí v Katalánsku a Velké Británii, následně vyhrál v Nizozemsku a Německu. Po pátém místě v Itálii přišlo vítězství ve Spojených státech amerických, Česku a San Marinu. V Aragonu skončil druhý za Espargarem. Triumf v Japonsku ho přiblížil k zisku titulu mistra světa. Španěl sice nedokončil závod v Malajsii, ale vzhledem k tomu, že jeho krajan dojel až desátý, tak mu stačilo dojet v Austrálii na 11. místě.

U protinožců ale skončil znovu druhý za Espargarem a stal se šampionem třídy Moto2. Mistrovskou sezonu následně podtrhl vítězstvím v závěrečném závodu ve španělské Valencii. Přitom do něj startoval až ze 33. pozice. Hned v prvním kole ale předjel dvacítku jezdců. Postaral se tak o největší návrat v historii tohoto sportu.

Marc Márquez MotoGP, závody, výsledky, úspěchy

Již v polovině sezony 2012 bylo oznámeno, že Márquez bude příští ročník startovat v královské kubatuře MotoGP. Stalo se tak den před Velkou cenou Itálie. Tehdy ještě nebylo vůbec jisté, že získá titul mistra světa. Jeho přesun ale s sebou přinesl jisté kontroverze. Do té doby totiž platilo pravidlo, že jakýkoliv nováček v prestižní kategorii musí jezdit první rok mezi elitou na satelitní motorce, ovšem v případě Španěla se najednou vše změnilo a on mohl jezdit už rovnou na továrním stroji, kde nahradil odcházejícího Australana Caseyho Stonera a v japonském týmu Hondy se připojil ke krajanovi Danimu Pedrosovi.

Márquez poprvé usedl na nový stroj už na konci roku 2012. Na týmového kolegu, který dosáhl nejlepšího času, ztrácel jen něco málo přes vteřinu. Jeho vstup do královské kubatury byl impozantní. První dva dny testování v malajsijském Sepangu skončil třetí za Španěly Danim Pedrosou a Jorgem Lorenzem a před legendárním Italem Valentinem Rossim, který ho v poslední den přeskočil.

Působení u týmu Hodna začal Márquez impozantně a stejně tak vstoupil i do premiérové sezony mezi elitou. V prvním závodě v Kataru obsadil mladý Španěl šesté místo v kvalifikaci, na konci závodu už z toho třetí pozice a premiérové stupně vítězů. Následně se celý seriál přesunul na nový okruh do amerického Texasu, kde Márquez vybojoval první pole position v královské kubatuře, poprvé porazil krajana Pedrosu a stal se vůbec prvním vítězem na této trati. Zároveň se ve 20 letech 63 dnech stal i nejmladším, čímž překonal rekord Američana Freddieho Spencera z roku 1983.

Vyhraje Marc Márquez příští závod? Vsaďte si ZDE

Márquez uklouzl na třetí zastávce sezony v průběhu volného třetího tréninku. Pád se obešel bez zranění i poškození motorky. Nakonec v kvalifikaci skončil třetí, v závodě si pak o jednu příčku polepšil. Na legendárním okruhu Le Mans získal druhé pole position, když o pouhé 0,03 sekundy porazil Lorenza. Kvůli špatnému startu se propadl do poloviny startovního pole. Stíhací jízdu mu ale vynesla třetí pozici. Získal tím čtvrté umístění na stupních vítězů v prvních čtyřech závodech, čímž vyrovnal rekord Itala Maxe Biaggiho z roku 1998.

Hrůzostrašný víkend v podání Márqueze přišel v italském Mugellu. Havaroval při pátečních trénincích, v sobotu také a nehoda se mu nevyhnula ani v závodě. Poprvé tak v královské kubatuře nedokončil závod. Havárie ho potkaly i v Katalánsku. V průběhu ranního tréninku utrpěl silný náraz do auta, který mu způsobil malé zlomeniny malíčku pravé ruky a také palce levé nohy. I přes zdravotní komplikace dokončil závod na třetím místě. V Nizozemsku skončil druhý a poté přišla série čtyř vítězství v řadě, když postupně opanoval závody v Německu, dva v USA a České republice. Na okruhu v Laguna Seca použil Márquez na Rossiho manévr, kterým Ital předjel Austalana Stonera v roce 2008.

V Brně se odehrál závod v intenzivním boji mezi Márquezem a Lorenzem. Starší ze Španělů měl skvělý start a v první zatáčce vedl. Oba se postupně několikrát prostřídali ve vedení, přičemž poslední změna pozic přišla ve třetí zatáčce necelá čtyři kola před koncem. Márquez se stal prvním jezdcem, který vyhrál čtyři závody v řadě od Valentina Rossiho v roce 2008.

Souboj jezdců pokračoval i na okruhu v britském Silverstone. Márquez sice v nedělní ranní rozjížďce havaroval a vykloubil si rameno, s krajanem ale dokázal jako jediný držet krok, a nakonec skončil druhý. Stejné pořadí bylo i na konci Velké ceny San Marina. Do třetice se stejný scénář měl opakovat v Aragonu. Španěl i přes start z první pozice vedoucí příčku ztratil. Lorenzo dlouho vedl, nicméně nakonec byl v cíli o vteřinu druhý.

Čtyři závody před koncem sezony měl Márquez na kontě 278 bodů, Lorenzo byl o 39 bodů druhý. Nováček v MotoGP navýšil vedení i v Malajsii, kde skončil druhý a jeho krajan třetí. Zápletku přinesla Velká cena Austrálie. Mladý Španěl byl diskvalifikován, zatímco o šest let zkušenější závodník na Phillip Islandu vyhrál a zdramatizoval boj o mistra světa na rozdíl pouhých 18 bodů.

V Japonsku se musel Márquez zotavit z těžkého pádu a skončil druhý za Lorenzem. Rozdíl byl už jen 13 bodů. V posledním závodě ve Valencii musel Márquez skončit nejhůř čtvrtý, aby získal titul mistra světa. I přes vítězství Lorenza dojel nováček MotoGP třetí a stal se nejmladším šampionem v historii seriálu a prvním jezdcem od Američana Kennyho Robertse v roce 1978, který vyhrál titul v královské třídě ve své první sezoně.

2014

Sezona 2014 byla z pohledu Marca Márqueze nejjednoznačnější, co se týče dominance. Ovládl prvních deset závodů ročníku. Navíc kromě Nizozemska a Katalánska startoval vždy z první pozice. V úvodní Velké ceně Kataru sice měl průměrný start a klesl na čtvrtou pozici, postupně se ale propracoval dopředu, a nakonec po boji porazil Valentina Rossiho o 0,259 sekundy.

V Katalánsku sice musel Španěl oželet pole position. I tak ale dokázal odrazit útoky týmového kolegy Pedrosy a poradil si s duem Yamahy Lorenzem a Rossim. V ten samý den vyhrál navíc závod jeho mladší bratr Alex v kategorii Moto3. Oba jezdci se tak stali prvními sourozenci, kteří vyhráli závody mistrovství světa silničních motocyklů ve stejný den.

Totožný kousek se jim povedl i v následně Velké ceně Nizozemska. Vítězstvím v Německu se Marc Márquez stal nejmladším jezdcem, který vyhrál devět závodů v řadě v královské třídě. Jubilejní desáté přidal na zámořském okruhu v Indianapolis. Tím se tak zařadil po bok Australana Micka Doohana a Itala Giacoma Agostiniho.

První porážka Španěla v roce 2014 přišla až v Brně, kde dokonce skončil mimo stupně vítězů. Na ně se vrátil zpět ve Velké Británii. Nejhorší dojeté závody v podání Márqueze přišly v San Marinu, kde upadl, ale díky odstoupení Espargara bral alespoň bod, a Aragonii. Po nehodě s Pedrosou v silném dešti v závěru závodu skončil na 13. místě. Na okruhu v japonském Motegi korunoval obhájce titulu jedinečnou sezonu a znovu se stal mistrem světa.

V Austrálii se jednalo o jediný nedokončený závod v sezoně. Dvanáctým ziskem pole position nicméně Márquez vyrovnal rekord Australana Caseyho Stonera z roku 2011. Při další Velké ceně Malajsie ho okamžitě překonal. Zároveň se jednalo o jeho jubilejní 50. start z první pozice. Dvanáctým vítězstvím v sezoně navíc vyrovnal další rekord – zařadil se po bok Micka Doohana v počtu vyhraných závodů v jednom roce v královské kubatuře. Doma ve Valencii se třináctým zářezem osamostatnil na čele.

2015

Po velkolepé jízdě v roce 2014 byl Márquez velkým favoritem na titul i v sezoně 2015. Jenomže už v Kataru se dopustil chyby v první zatáčce, která ho odsunula na chvost startovního pole a musel se jím prodírat dopředu. Nakonec z toho bylo páté místo. Následoval oblíbený okruh v Texasu, kde triumfoval potřetí v řadě. V Argentině došlo na velký souboj s Valentinem Rossim. Itál se dotáhl na Španěla a dvě kola před koncem došlo ke kontaktu, po kterém obhájce titulu spadl a závod nedokončil.

Chuť si Márquez spravil před vlastními fanoušky. Sice si týden před závodem zlomil prst na levé ruce, nicméně i tento handicap mu nezabránil, aby nastoupil. Ve finiši dojel druhý za krajanem Lorenzem. Ve Francii sice startoval z pole position, avšak slabý start znamenal propad a španělský závodník skončil těsně pod stupni vítězů. Závody v Itálii a Katalánsku nedokončil, což se mu stalo poprvé od roku 2011. Na pódium se vrátil až v nizozemském Assenu po dlouhém boji s Rossim.

Zdroj: Jose Jordan / AFP / AFP / Profimedia

Druhou polovinu sezony odstartoval triumfy v Německu a Indianapolis podtržené druhým místem v Česku. Okruh Silverstone přinesl typické britské počasí. Za deště Márquez havaroval, aby poté následně zvítězil v San Marinu. Další pád potkal španělského závodníka v Aragonu. Po čtvrtém místě v Motegi bylo jasné, že Španěl tentokrát titul neobhájí.

Na závěr sezony v Austrálii dosáhl při 130. startu 50. vítězství ve Velké ceně, čímž se stal devátým jezdcem, který dosáhl této hranice. Zároveň i nejmladším, komu se to podařilo – 22 let a 243 dnů. V Malajsii došlo opět na střet Márqueze s Rossim, po kterém byl legendární Ital penalizován třemi trestnými body. V posledním závodě sezony dojel Márquez druhý za čerstvým mistrem světa Lorenzem.

Marc Márquez MotoGP: Čtyři roky vlády

2016

Cestu za návratem na trůn začal Márquez třetím místem v Kataru, následovaly vítězství v Argentině a Texasu, čímž se ujal vedení v šampionátu. První zkouškou Márquezovy mentality byl první evropský závod na domácí půdě v Jerezu. Za pomoci trpělivosti dojel znovu na pódiu, když na stupních vítězů doplnil Rossiho a Lorenza.

Nejhoršího výsledku dosáhl Španěl ve Francii. Na okruhu v Le Mans trpěla jeho Honda nedostatečnou akcelerací, což ho vedlo k tomu, že se snažil tlačit v brzdných zónách, aby se udržel v boji o body. Nakonec z toho bylo 13. místo kvůli nehodě s Italem Andreou Doviziosem.

Po špatném výsledku ve Francii se Márquez a jeho tým snažili zlepšit výsledky a udržet si vedení. Jejich práce jim vynesla tři druhá místa ve Velké ceně Itálie, Španělska a Nizozemska. Navrch pak přišlo první místo v Německu.

Následovaly ale horší závody v Rakousku, kde dojel pátý, v Brně skončil třetí a dvě čtvrtá místa zapsal ve Velké Británii a San Marinu. Špatné období ukončil až na domácí trati v Aragonu, kde se cítil dobře a na trati vyhovující jeho stylu zvítězil.

Triumfem v Motegi si Márquez zajistil třetí titul v MotoGP a popáté v kariéře se stal mistrem světa. Márquezův tým k této příležitosti vyrobil tričko s logem „Give me five“. V sezoně vyhrál jen pět závodů, což bylo nejméně triumfů, které potřeboval k celkovému prvenství. Slavit mohl také díky tomu, že Rossi i Lorenzo kvůli havárii ze závodu odstoupili.

V závěru sezony pak staronový mistr světa havaroval v Austrálii, ačkoliv byl v čele. Pád se mu nevyhnul ani v Malajsii, kde pronásledoval vedoucí trojici, a nakonec dojel jedenáctý. Tečku za sezonou udělal druhým místem ve Valencii, kde zaostal stejně jako rok před tím za vítězným Jorge Lorenzem.

2017

Vstříc obhajobě titulu vykročil Márquez v roce 2017 čtvrtým místem v Kataru, po kterém následovala havárie z vedoucí pozice v Argentině. Jednalo se o jeho nejhorší start do sezony za posledních šest let. Naposledy zkraje ročníku 2011 dvakrát nedokončil. Tehdy ale jezdil ještě ve třídě Moto2. Naštěstí pro něj je tady okruh v Texasu, který Španělovi svědčí a dojel si na něm pro další vítězství.

Rozpačitý start do sezony ale pokračoval nadále. Po přesunu do Evropy sice finišoval druhý doma ve Španělsku, nicméně ve Francii utrpěl nehodu a závod nedokončil. Další zklamání přišlo v italském Mugellu, kde skončil až šestý. Do boje o titul se začal hlásit až při Velké ceně Katalánska, kde dojel druhý, ač během tréninků i kvalifikace několikrát upadl. O stupínek hůř dopadl v Nizozemsku.

V momentě, kdy se sezona lámala z jedné poloviny do druhé, začal Márquez šampionátu znovu kralovat. Na německém Sachsenringu zapsal osmé vítězství v řadě a díky tomu se dostal do čela. Nabrané sebevědomí zúročil v Brně, kde mu skvěle vyšla zastávka v boxech, a v Rakousku, kde bral druhé místo za Doviziosem.

Na okruhu v Silverstone se mu přihodila vzácná porucha motoru, kvůli které musel odstoupit a italský soupeř ho dorovnal na čele šampionátu. Rozhodující kroky k obhajobě udělal Márquez výhrami v San Marinu a Aragonu. V Japonsku ho sice předjel Dovizioso, avšak Španěl vyhrál v Austrálii, což mnozí považovali za jeden z nejlepších závodů posledních let. Jeho největší rival se musel spokojit až se 13. místem.

V Malajsii se už mohlo rozhodnout, jenomže přišla zápletka. Márquez skončil čtvrtý a sledoval vítězství Itala. Dovizioso musel ve Valencii vyhrát a Španěl skončit nejlépe desátý. Jenomže italský závodník havaroval a domácímu jezdci stačilo k zisku šestého titulu mistra světa dojet na třetí pozici.

2018

Dominance Marca Márqueze pokračovala i v roce 2018, i když start sezony byl hodně rozpačitý. Sezonu zahájil druhým místem, když ho v poslední zatáčce předjel Andrea Dovizioso. Následovala kontroverzní Velká cena Argentiny. V ní došlo k havárii s Valentinem Rossim, načež byl Španěl potrestán 30sekundovou penalizací. V konečném pořadí se propadl z pátého místa až ke konci druhé desítky. V Texasu pro změnu přišel trest za maření výkonu krajana Mavericka Viňalese a tak se propadl o tři místa dozadu. I přes penalizaci ale závod vyhrál.

Na toto vítězství navázal Márques triumfem v Jerezu, ačkoliv měl velké štěstí, protože přežil smyk ve vysoké rychlosti v podání Švýcara Thomase Lüthiho. Vítězný hattrick pak dovršil ve Francii. Na obou evropských okruzích se radoval po čtyřech letech, což upevnilo vedoucí pozici v šampionátu. Havárií v italském Mugellu ale o náskok přišel. Ztracený bodový polštář tak musel získat triumfem v Nizozemsku a Německu. Sachsenring patří k jeho nejoblíbenějším okrohům, co se týče jeho devíti vítězství na trati, zatímco v Assenu vedl masivní skupinu.

Ovládne Marc Márquez letošní sezonu? Vsaďte si ZDE

Po letní prázdninové pauze kontroloval Márquez vedení v šampionátu třetím místem v Česku a druhým v Rakousku. Španělskému lídrovi hodně pomohla i zrušená Velká cena Velké Británie kvůli nebezpečným podmínkám na trati. Následovaly závody, kdy si obhájce titulu došel pro další celkové prvenství.

Márquez si obhajobu v šampionátu zajistil po třech po sobě jdoucích těžce vybojovaných vítězstvích v soubojích s Doviziosem. Závody v Aragonu, Thajsku a Japonsku měly jedno společné. Italský jezdec od začátku závodu vedl, dokud ho lídr celého seriálu v závěru úspěšně nepředjel a posunul soka za sebe. Na okruhu v Motegi navíc vicemistr světa upadl při honbě za body, čímž doslova daroval Márquezovi další prvenství v šampionátu silničních motocyklů. Španěl se radoval potřetí v řadě a napodobil legendárního Valentina Rossiho z konce minulého tisíciletí.

Sudá léta Márquez v Austrálii nedokončil a pravidlo se potvrdilo i v roce 2018. Sice získal pole position, jenomže v závodě do něj narazil Francouz Johann Zarco, což znamenalo konec pro oba. V Malajsii došlo opět na souboj legend. Tentokrát havaroval Rossi a Španěl se radoval z vítězství. Při poslední zastávce ve Valencii udělal mistr světa strategickou chybu. Na promočené trati zvolil tvrdší pneumatiky do mokra než soupeři, a nakonec musel odstoupit.

Na konci sezony měl Márquez už 44 vítězství v MotoGP, čímž se zařadil do první pětky všech dob počtu výher. Honda se díky tomu vyšvihla na druhé místo v královské třídě. Níže se můžete podívat na historické pořadí jezdců, kteří získali více než jeden titul.

2019 – poslední titul

Zatím poslední mistrovský titul získal Márquez v předcovidové sezoně 2019, kterou začal stejně jako tu minulou. Vítěz předchozích tří ročníků bojoval v Kataru do poslední zatáčky s Doviziosem, nicméně mu opět v cíli koukal na záda. V argentinském závodě naopak obhájce titulu dominoval systémem start-cíl a s velkým náskokem vyhrál. Na okruhu v Texasu naopak poprvé nejenže nevyhrál, ale ani nedojel. Na vině byly problémy s motorovou brzdou, kvůli kterým havaroval. Jednalo se o jediný závod tomto roce, který nedokončil. Jinak skončil vždy první nebo druhý.

Suverenitu ukázal Španěl ve své domovině v Jerezu, následně vyhrál ve Francii. V Mugellu se musel sice spokojit se druhým místem. V Barceloně ale znovu vyhrál, když se těsně vyhnul hromadné nehodě způsobenou krajanem Jorge Lorenzem, který ve druhém kole v Barceloně ztratil přední část vozu a ukončil tím závod nejen sobě, ale dalším závodníkům. Náskok katalánského jezdce nadále rostl, když dojel na stříbrné pozici v Nizozemsku a desátým vítězstvím v řadě v Německu.

Ani letní přestávka ho nezbrzdila v cestě za titulem. Naopak. Další triumf přišel v Brně, následovala druhá místa v Rakousku a Velké Británii a pak šňůra pěti vítězství v řadě. Postupně zvítězil v San Marinu, Aragonii, Thajsku, Japonsku a Austrálii. Už po prvním asijském závodu bylo jasné, že se stane mistrem světa.

Márquez zakončil rok 2019 suverénně, když vyhrál tři ze čtyř posledních závodů poté, co si zajistil mistrovský titul. V předposledním závodě v Malajsii si však v kvalifikaci poranil druhé rameno. Zotavil se, a nakonec skončil druhý, ale po sezóně musel znovu podstoupit operaci. Celkové pořadí ovládl se ziskem 420 bodů, což bylo nejvíc, co kdy v jednom roce získal. Druhý Dovizioso zaostal bez jednoho bodu o propastných 70 bodů.

Marc Márquez MotoGP: Ústup ze slávy a roky půstu

V období mezi sezonami podepsal Márquez další čtyřletou smlouvu s Hondou. Začátek nového ročníku byl ale pro něj doslova katastrofální. V úvodním závodě ve španělském Jerezu upadl z motorky tak nešťastně, že si zlomil pravou pažní kost. Pokusil se rychle o návrat, nicméně velké bolesti ho vyřadily ze hry nejen pro další Velkou cenu, ale po zbytek roku.

Márquez se tak vrátil až po dvou odjetých závodech v roce 2021. Návrat do startovního pole přišel v Portugalsku, kde skončil na sedmém místě. V Jerezu dojel na deváté pozici, avšak poté musel třikrát odstoupit, což se mu stalo poprvé a zatím naposledy v kariéře. Prvního vítězství dosáhl v Německu, kde startoval ze druhé řady. Triumfu dosáhl po 581 dnech.

Na premiérový úspěch v sezoně navázal osminásobný mistr světa sedmým místem v Assenu. V Rakousku skončil nejprve na osmé pozici a následně bral bod za 15. příčku. Z Velké ceny Velké Británie musel odstoupit. Na domácí trati v Aragonu si dojel pro druhé místo, zatímco v závodu v San Marinu skončil těsně pod stupni vítězů.

Pocit vítězství zažil na jedné z nejoblíbenějších tratí v Texasu i při návratu do Misana. Ani ty mu ale nepomohly, aby mohl bojovat o titul, a tak vynechal závěrečné dva podniky v Portugalsku a Španělsku. V celkovém pořadí skončil na neobvyklé sedmé příčce se ziskem 142 bodů. Nejhorší roky měl přitom ještě před sebou. Během sezóny 2021 havaroval celkem 22krát ve 14 závodech.

Sezona 2022

V úvodním závodě nové sezony dojel Márquez na pátém místě v Kataru. Vyrovnal tím nejhorší výsledek v této asijské zemi od z roku 2015. V průběhu tréninků na novou Velkou cenu Indonésie Španěl třikrát havaroval. Po čtvrtém karambolu a následném prudkém nárazu do vozovky byl převezen do nemocnice, kde byl prohlášen za nezpůsobilého k závodění. Na základě vyšetření ve jeho domovině mu byla diagnostikována diplopie – dvojité vidění, kterým trpěl už v minulosti, a musel vynechat i podnik v Argentině.

Do seriálu se vrátil v Texasu, kde dojel šestý, stejně jako poté v Portugalsku. Na dlouhou dobu byl jeho nejlepší výsledek čtvrté místo ve Španělsku. Ve Francii opět u něj v konečném pořadí svítila šestka a v Itálii uzavíral první desítku. Následně se ocitl na neurčito mimo okruhy, protože musel podstoupit čtvrtou operaci pravého humeru, která měla korigovat 30stupňovou rotaci kosti.

Přestože Márquez vynechal 5 z 11 závodů, zůstal i před letní přestávkou sezóny nejlepším jezdcem Hondy v celkovém pořadí. Márquez se vrátil k závodění na Velké ceně Aragonu, lídr šampionátu Fabio Quartararo z Francie ale narazil do jeho zadní části, čímž se vyřadil ze závodu. Následně se Španěl kvůli karoserii zachycené v kole srazil s Japoncem Takaakim Nakagamim a oba odstoupili.

V následujícím závodě v Japonsku dosáhl Márquez na mokré trati 91. pole position. Po téměř třech letech tak startoval z prvního místa. Závod nakonec dokončil na čtvrté pozici. Díky druhé příčce v Austrálii dovršil 100. stupňů vítězů, nicméně se jednalo o slabé náhražky za další protrápenou sezonou. V Malajsii dojel sedmý a ve Valencii opět nedokončil. V konečném pořadí se jeho jméno objevilo až na 13. příčce se 113 body.

Sezona 2023

Nejhorší ročník v kariéře zažil Márquez v sezoně 2023. Sice v úvodním závodě v Portugalsku získal pole position a dojel si pro třetí místo v historicky prvním sprintu MotoGP. V hlavním závodě ale narazil do domácího Miguela Oliveiry, za který dostal sporný trest. Sám se navíc zranil, což ho vyloučilo z Velkých cen v Argentině i Texasu. Španěl musel zmeškat i domácí zastávku v Jerezu.

Kvůli zranění a jeho neúčasti v závodech ale nemohl být Márquezovi uložen trest. Celou záležitost musel řešit Odvolací soud MotoGP, kde bylo projednání odloženo. Když už na něj došlo, tak celá záležitost nakonec dopadla zamítnutím pokusu organizátora závodu o uložení sankcí španělskému jezdci a vyústilo v celé zamítnutí případu.

Márquez se ve startovním poli objevil při Velké ceně Francie v polovině května. Sice bodoval pátým místem ve sprintu, ale hlavní závod nedokončil. Stejný scénář se opakoval i v Itálii, kde v kratším závodě skončil sedmý. V Mugellu navíc havaroval a musel vynechat zastávky v Německu a Nizozemsku. Po předčasném odstoupení ve Velké Británii se dalších bodů dočkal až v Rakousku, kde dojel na 12. pozici. Ani další výsledky nebyly podle jeho představ. Za zmínku stojí pouze bronzový stupínek v Japonsku.

Zdroj: ČTK.

Před Velkou cenou Indonésie oznámil Márquez, že se pro nadcházející ročník přesouvá k Ducati, kde se setká v satelitním týmu s jeho mladším bratrem Alexem. Spojení s Hondou tak skončí přesně po deseti letech. I po této novince ale Španěl nezlepšil své výkony a na konci roku z toho byla nejhorší sezona v kariéře, kdy obsadil až 14. místo s pouhými 96 body na kontě.

Marc Márquez MotoGP, Ducati: statistiky, výsledky, tituly

S přechodem k nové stáji zajížděl pravidelně na druhém místě ve sprintech, v hlavních závodech. Zkraje sezony v Kataru obsadil čtvrtou příčku a v Portugalsku dokonce zůstal mimo bodované pozice kvůli srážce s pozdějším mistrem světa Francescem Bagnaiou z Itálie. V Texasu mu selhala přední brzda.

Stupňů vítězů se dočkal až doma ve Španělsku, kde po získání pole position skončil druhý. Po souboji s úřadujícím mistrem světa Francescem Bagnaiou na vedoucí příčce označil Márquez za nejlepší umístění na stupních vítězů své kariéry. Na stejné pozici dojel i ve Francii a v Katalánsku skončil třetí.

Márquez pokračoval v konzistentních výkonech i v Itálii, kde ve sprintu skončil na tradiční druhé pozici a v hlavním závodě mu jen těsně unikly stupně vítězů. V Nizozemsku si Španěl prošel náročným víkendem. Ve sprintu upadl a v hlavním závodě dojel znovu čtvrtý. Kvůli penalizaci za porušení tlaku v pneumatikách ho ale ředitelství závodu posunulo na konec první desítky.

Na milovaném okruhu v Sachsenringu si Márquez zlomil prst a pohmoždil žebra. Kvalifikaci dokončil na 13. místě. Ve sprintu i hlavním závodě si dojel pro body, když obsadil šestou, respektive druhou příčku. Jeho bratr dojel třetí a společně se stali prvními sourozenci od roku 1997, kteří společně stáli na stupních vítězů.

Ve Velké Británii i Rakousku shodně Márquez nedokončil sprint a v hlavním závodě skončil čtvrtý, což vyústilo v pokles průběžného pořadí světového šampionátu. První stoprocentní víkend v nové stáji zažil Španěl až doma v Aragaonu, kde zůstal neporažen a zároveň připsal 60. vítězství v MotoGP a první po téměř třech letech. Takhle dlouho na výhru už nikdy nečekal. Evropskou část sezony zakončil osminásobný mistr světa triumfem v San Marinu, kde ještě přidal třetí místo.

V Indonésii Márquez předváděl slušné tempo v tréninku, ve druhé kvalifikaci se mu nepodařilo zajet čas na kolo, když dvakrát havaroval. Startoval tedy z 12. místa na roštu a probojoval se na 3. pozici ve sprintu. V hlavním závodě utrpěl mechanickou poruchu, která způsobila požár jeho motorky a tím i odstoupení ze závodu.

V Japonsku si španělský závodník dojel pro dvě třetí místa. V Austrálii na Phillip Islandu startoval Márquez z druhé pozice na roštu, ale měl špatný start poté, co se mu odtržená helma dostala pod zadní pneumatiku. Ihned se propadl na 10. místo, ale hned v prvním kole se dostal před čtyři jezdce. I díky nejrychlejšímu kolu se dostal vpřed, a nakonec se radoval z vítězství v hlavním závodě po druhém místě v tom kratším.

V Thajsku i Malajsii v obou případech upadl a skončil vždy zkraje druhé desítky startovního pořadí. Sezonu uzavřel druhou příčkou ve Velké ceně Solidarity. V celkovém pořadí šampionátu skončil na bronzovém stupínku, což bylo jeho nejlepší umístění od roku 2019.