1. Motorsport Živě.cz >
2. Formule 1

Charles Leclerc pochází z formulové rodiny. Aktuálně působí už šestým rokem v nejslavnější stáji Formule 1 – Ferrari. Je prvním Monačanem, kterému se v kokpitu F1 podařilo dosáhnout vítězství a zároveň jediným, který po předchozích zklamáních ovládl i domácí Velkou cenu.

Profil – Statistiky 2025 – Začátky
Formula Renault – Formule 3
Formule 2 – Formule 1

Zdroj: Hasan Bratic / Sipa Press / Profimedia

Charles Leclerc živě, závody F1 v live streamu: Kde sledovat živě a zdarma Formuli 1 online?

Charles Leclerc závodí ve formuli 1 již sedmým rokem. Přes Sauber se dostal až do Ferrari, v jehož barvách působí už od roku 2019. Ve své dosavadní kariéře vyhrál osm velkých cen, mezi nimiž je i ta domácí, kterou ovládl jako vůbec první Monačan v historii.

Zvládne na tyto úspěchy navázat Leclerc navázat a zabojuje o titul mistra světa? Pokud si myslíte, že ano, můžete si na jeho vítězství vsadit u licencované sázkové kanceláře MerkurXtip. Kromě vítěze celkového pořadí jezdců si zde můžete tipnout i šampiona v poháru konstruktérů. Dále je zde možnost si vsadit, který z jezdců vyhraje alespoň jeden závod nebo kdo ze závodníků skončí v celkovém pořadí lépe. Samozřejmostí jsou také sázky na jednotlivé závody.

K tomu, abyste si mohli vsadit, je třeba mít účet. Registrace je jednoduchá a po jejím dokončení na vás čeká bonus bez nutnosti vkladu. Další bonus na sázení nebo do kasina pak získáte za první vklad

Zaregistrujte se na MerkurXTip a získejte bonusové free spiny

Závody Formule 1 vysílá v Česku pouze placený TV kanál Nova Sport 5. Alternativou, i když také placenou, jsou streamy na F1TV.

Charles Leclerc profil, základní informace, rodina, věk, výška, váha, tým, číslo, plat

Charles Marc Hervé Perceval Leclerc se narodil 16. října 1997 v monackém Monte Carlu. A nutno podotknout, že se narodil do závodnické rodiny. Jeho otcem totiž byl Hervé Leclerc, jezdec, který závodil v evropských šampionátech F3. Právě on byl tím, kdo jej na kariéru pilota F1 připravoval, ačkoliv jej do ní nikdy netlačil. A právě jemu věnoval své vítězství v F2 v Baku, jelikož několik dní před startem závodu po dlouhé nemoci zemřel.

Kromě otce, matky a dědečka, který založil továrnu na výrobu dílů do automobilů a sponzoroval ho, měl Charles ještě jednu důležitou osobu, která se na jeho vývoji výrazně podílela a která jej bezvýhradně podporovala.

Touto osobou byl Jules Bianchi, nejlepší kamarád jeho staršího bratra Lorenza. Bianchi byl Charlesovým kmotrem a zároveň prvním mechanikem. Zahynul tragicky na následky nehody, kterou měl v GP Japonska v roce 2014. Později Charles uvedl, že ztráta těchto dvou pro něj velice důležitých lidí jej jako osobnost velice posílila.

Kromě Charlese Leclerca závodí i jeho mladší bratr Arthur. V minulosti působil v F3, momentálně závodí v GT sériích. Zároveň je členem akademie Ferrari.

Charles působí ve Ferrari od roku 2019 před rokem podepsal smlouvu, která by měla trvat až do roku 2026. Nosí číslo 16, ačkoliv nebylo jeho první volbou. Nejprve si chtěl vzít sedmičku, kterou ale v té době měl Kimi Räikkönen, desítka pak patřila pro změnu Pierrovi Gaslymu. Nakonec zvolil tedy 16ku, jelikož 1+6 = 7, což byla jeho volba číslo 1.

Leclerc je aktuálně třetím nejlépe placeným jezdcem na startovním roštu. Jeho základní plat bez bonusů činí zhruba 30 milionů euro.

Charles Leclerc statistiky ve Formuli 1 2025, závody, výsledky

Sezóna pro Leclerca nezačala úplně nejlépe. V Austrálii dojel až na osmém místě, na což navázal pátým místem ve sprintu v Číně. Stejný výsledek zajel i v hlavním závodě, avšak jeho auto nesplňovalo minimální závodní limity, a tak byl diskvalifikován. V Japonsku a Bahrajnu pak shodně obsadil čtvrté místo.

Své první pódium si tak Monačan připsal až v Saudské Arábii. V kvalifikaci sice dojel čtvrtý, nicméně v průbehu závodu využil výhody čerstvějších pneumatik a dostal se před George Russella. Svou pozici v samotném závěru uhájil i před dotahujícím Landem Norrisem.

V Miami Leclerc znovu polkl pilulku hořkosti. Do sprintu ani neodstartoval, jelikož v zaváděcím kole narazil do zdi. V hlavním závodě pak společně s Lewisem Hamiltonem doplatil na strategii Ferrari, nezvládl dojet Kimiho Antonelliho, a nakonec dojel sedmý.

V Imole skončil Charles o pozici výše, a to i přesto, že kvalifikace pro něj dopadla katastrofálně. Nepostoupil totiž ani do Q3. V závodě se ale, i díky přispění safety caru, propracoval na body.

Charles Leclerc začátky, motokáry, závody, úspěchy, výsledky, inchident

Charles Leclerc usedl do první motokáry, když mu bylo pět let. Začínal na okruhu v Brignoles, který patřil otci Julese Bianchiho, jenž byl přítelem jeho otce. Úspěchy začal sbírat v roce 2005, kdy začal aktivně závodit. Zcela ovládl regionální PACA šampionát, když dokázal zvítězit v 15 z 18 závodů. Podobnou dominanci předvedl i o rok později, když zaznamenal o pouhou jednu výhru méně.

Mezi lety 2007–2008 se posunul o kategorii výše a znovu sbíral úspěch za úspěchem. V prvním roce získal Trofej Caluda Secqa, druhé místo pak obsadil v dalším ročníku PACA šampionátu. V tom druhém získal druhé místo v mistrovství Francie a znovu titul v PACA.

V roce 2009 v kategorii Cadet získal pro sebe jak francouzský šampionát, tak i Bridgestone Cup. Stejně tak ovládl i titul v Rhône-Alpes. Díky tomu dostal po zbytek své motokárové kariéry sponzorství od jednoho z partnerů Ferrari, Richard Mille. Už tehdy prohlásil, že by chtěl jezdit v červeném monopostu, tehdy místo Felipeho Massy.

K tomuto cíli vedla ještě dlouhá cesta, ale nakročeno měl dobře. V roce 2010 se v kategorii KF3 stal nejmladším vítězem CIK-FIA Monaco Kart Cup. Jeho dalším velkým úspěchem bylo druhé místo ve francouzském šampionátu, kde jediným lepším jezdcem byl Pierre Gasly.

I přes všechny dobré výsledky hrozilo, že Charlesova kariéra brzy skončí. I přes financování sponzorů nebyl na pokračování dostatek financí. V tu chvíli zasáhl Jules Bianchi, který zašel za svým manažerem Nicolasem Todtem, aby mu vypomohl. Ten si jej vzal pod svá křídla v rámci All Road Management a dostal jej do Interpidu. Odvděčil se vítězstvím ve světovém poháru, ziskem Academy trophy a druhým místem na WSK Final Cup.

V roce 2012 se Leclerc dostal do kategorie KF2, kde závodil v motokáře ART GP. A už tehdy začala jeho rivalita s Maxem Verstappenem. Právě z tohoto roku totiž pochází slavný "inchident". Jeho pozadí je následující – ve druhém závodě WSK Euro Series ve Val d’Argenton sváděli Leclerc s Verstappenem souboj v zatáčce, přičemž Nizozemec Monačana "zničil" tím, že do něj narazil. Leclerc se propadl na sedmé místo, načež se zvládl vrátit na druhé. Po závodě si Maxe našel a vytlačil jej z trati do obrovské louže. Oba jezdci byli diskvalifikováni.

Leclerca to ale nakonec mrzet nemuselo. Celý seriál totiž ovládl. Ve dvou podnicích pak skončil druhý, a to na evropském a světovém šampionátu. Ve druhém zmiňovaném zaostal za vítězným Henrym Easthopem o pouhý jeden bod.

V roce 2013 pak Leclerc závodil v motokárách s převodovkou. V kategorii KZ2 začal sezónu vítězstvím na South Garda Winter Cupu. Na WSK Euro Series skončil dvanáctý, na WSK Master series pak čtvrtý. Následovala bitva s Maxem Verstappenem o titul nemlatšího vítěze v seriálu mistrovství světa. Nakonec zvítězil Nizozemec a Leclerc se musel spokojit se druhým místem. Tímto jeho kariéra v motokárách skončila a byl čas se posunout výš.

Charles Leclerc Formula Renault 2.0, Formula Renault Eurocup

V roce 2014 podepsal Leclerc smlouvu s týmem Fortec, aby mohl závodit ve Formuli Renault. V té době mu bylo 16 let. Debutoval v alpské sérii a určité závody odjel i v Eurocupu. Ve druhé ze soutěží však nemohl získávat body, jelikož startoval jako host. Přesto však třikrát stál na pódiu, pokaždé na druhém místě.

V alpské části nebyl začátek jeho sezóny optimální. Z prvních dvou závodů v Imole totiž musel odstoupit. Náladu si ovšem spravil ve francouzském Pau, kde si připsal své první pódiové umístění, když skočil druhý. Na tyto úspěchy navázal v Belgii, kde skončil v obou závodech třetí.

Dalšími milníky v jeho kariéře byla dvojice závodů v Monze. Dokázal totiž poprvé v kariéře zvítězit ve formulovém monopostu. Ovládl oba závody, ten druhý pak dokonce po startu z pole position. Na tyto úspěchy navázal dalšími dvěma místy na trati v Mugellu. Sezónu zakončil šestou a sedmou pozicí v Jerezu a v celkovém pořadí šampionátu skončil na druhém místě za Nyckem de Vriesem.

Pozitivní dojmy z povedeného ročníku však pro Charlese zastínila hrozivá zpráva o nehodě jeho kmotra Julese Bianchiho, která se stala v moment, kdy Leclerc závodil v Jerezu. "Bylo to hrozně tězké. Táta mi nemohl říct, co se stalo a já se to dozvěděl až následně. Samozřejmě to bylo složité, byl jako rodina. Vím ale, že by chtěl, abych na to nemyslel a aby mě to neovlivnilo při závodění," uvedl v jednom z rozhovorů.

Charles Leclerc evropská F3, GP3, závody, výsledky, úspěchy

Evropská F3

V roce 2015 se Leclerc znovu posunul o úroveň výše. V týmu Van Amersfoort Racing závodil v evropském šampionátu F3. A je třeba podotknout, že první polovina sezóny byla v jeho podání velmi silná. Charles sbíral pódia jako na bězícím páse. Ze tří závodů v Silverstonu si připsal jedno druhé místo a jedno vítězství, v obou případech startoval z pole position. Následovalo obsazení všech pozic na stupních vítězů v rámci tří závodů v Hockenheimu, načež přidal dvě třetí a jedno druhé místo v Pau.

Poté přišly dva lehce slabší závody v Monze, kde nejprve dojel pátý a pak musel odstoupit, nicméně ve třetím podujetí znovu skončil třetí, aby pak mohl ve Spa zvítězit a následně znovu dojet na třetím místě.

Když přidal další výhru a třetí místo v Norisringu, zdálo se, že je na nejlepší cestě poprat se o celkové prvenství. Pak ale Charlesova forma poklesla. Jeho nejlepšími výsledky byly tři čtvrtá místa z Norisringu, Red Bull Ringu a Nürburgringu. Nakonec se musel spokojit s celkovým čtvrtým místem, když se před něj dostali Jake Dennis, Antonio Giovinazzi a Felix Rosenqvist.

Kromě F3 závodil Leclerc i na Macau GP. V kvalifikaci skončil třetí, načež se v kvalifikačním závodě posunul ještě o pozici výše z důvodu penalizace pro Antonia Giovinazziho. V hlavním závodě sváděl velkou bitvu s Felixem Rosenqvistem o celkové vítězství, avšak nakonec se před ním musel sklonit a postavit se na pódiu na druhý stupínek.

GP3

V roce 2016 posunul Charles svou kariéru na další úroveň, když začal závodit v GP3. Podepsal přitom s týmem, který moc dobře znal z dob motokár, tedy ART GP. Zároveň se stal součástí akademie Ferrari, stejně tak jako testovacím jezdcem italské stáje a HAASu.

Sezónu v GP3 začal Monačan nejlépe jak mohl. V kvalifikaci ve Španělsku dojel třetí, načež závod vyhrál s komfortním náskokem šesti sekund. Na tento výborný výkon navázal ještě lepším na Red Bull Ringu, kdy nejprve získal pole position, aby podujetí vyhrál stylem start – cíl.

Další dvě pódia připsal v Silverstonu, ačkoliv startoval ze sedmého místa. V Maďarsku nejprve skončil šestý, aby si následně dojel pro třetí místo. Do čela pořadí šampionátu se však dostal Alex Albon, jenž byl, společně s Antoniem Fuocem, Leclercovým hlavním rivalem.

Na první místo v celkové tabulce jezdců se Leclerc dostal po dalším třetím místu v Hockenheimu, a to také díky tomu, že Albon musel odspoupit. Vedení navýšil ve Spa, kdy si dojel pro pole position a následně vyhrál první závod. Ve druhém pak skončil šestý.

Další pole position si Leclerc připsal v Monze, nicméně v závodech pódia nezískal. V tom prvním skončil čtvrtý, ale alespoň mohl být spokojen, že za sebou udržel Albona s Fuocem. V tom druhém musel odstoupit kvůli kolizi s Fukuzimim. Na stupně vítězů si tedy musel počkat až do Malajsie, kde nejprve získal třetí prvenství v kvalifikaci v řadě, aby v prvním závodě dojel třetí. Druhý podnik pak dokončil na šestém místě, čímž navýšil náskok na Albona už na 29 bodů.

Potvrzení titulu přišlo už po prvním závodě v Abu Zabí, ačkoliv jej nedojel. Pomohl mu fakt, že musel odstoupit i Albon. Své prvenství věnoval svému kmotru Julesi Binachimu, který mu pomohl v jeho začátcích a jenž v roce 2015 na následky své nehody z předchozího roku zemřel.

Charles Leclerc F2, závody, výsledky, úspěchy:

V roce 2017 se Leclerc dostal na dohled svému cíli. Začal působit v F2 v týmu Prema. A hned v prvním závodě se předvedl. V Bahrajnu si dojel pro pole position, nicméne ve feature race skončil třetí. Náladu si ovšem spravil ve sprintu, kde v polovině závodu zajel do boxů, načež předjel třináct monopostů a dojel si pro své první vítězství.

Ve feature race si připsal první výhru o víkend později v Barceloně, kdy vyhrál poté, co znovu získal pole position a podařilo se mu za sebou udržet Lucu Giotta. Další body přidal i ve sprintu, kde skončil čtvrtý.

V domácím podujetí v Monacu Leclerc potřetí v řadě ovládl kvalifikaci. Byl to ale jediný úspěch, který si připsal. V obou závodech totiž musel odstoupit. V prvním za to mohl problém s vozem, ve druhém pak kolize s Normanem Natem. Své vedení v celkovém pořadí si ale stále držel.

Následoval závod v Baku, před kterým Charlese zasáhla další osobní tragédie. Po dlouhé nemoci zemřel jeho otec Hervé, který byl sám závodníkem v F3 a jenž svého syna celou kariéru bezmezne podporoval. Leclerc v jednom z rozhovorů přiznal, že mu před smrtí lhal o tom, že podepsal smlouvu ve Formuli 1.

Charles i přes tuto obrovskou ztrátu zajel fantastický výsledek. Nejprve si připsal další pole pole position, kterou věnoval právě svému otci. "Bylo to poprvé, co jsem kvůli něčemu brečel. Byl se mnou pokaždé, co jsem vítězil. Musel jsem dát tomuto víkendu vše a říkal jsem si, že získat pole position bude těžké. Když jsem projel cílem a řekli mi, že ho mám, šlo to ven," uvedl.

Pole position následně ve feature race proměnil ve vítězství, na což navázal druhým místem ve sprintu. Nutno podotknout, že mohl ovládnout i sprint, ale o první místo přišel z důvodu ignorování žlutých vlajek a následné 10 sekundové penalizaci.

Na úspěch z Baku navázal v Rakousku, kde získal nejprve další pole position, načež vyhrál feature race. Ve sprintu pak závod nedokončil, a tak se jeho náskok na čele šampionátu smrsknul na 49 bodů.

V Silverstonu zvládl Leclerc vyrovnat rekord v počtu pole positions v řadě. Konkrétně si připsal už šestou za sebou. A znovu to přetavil ve vítězství ve FR, ačkoliv měl obrovské problémy s autem. Na dlouhou dobu to ovšem bylo jeho poslední pódium.

V Hungaroringu totiž mohl Charles získat rekordní sedmé vítězství v kvalifikaci, nicméně kvůli špatnému diferenciálu byl jeho čas anulován. Monačan tak startoval z poslední pozice, nicméně zvládl dojet čtvrtý jak ve sprintu, tak i ve feature race.

Následoval víkend v Belgii, kde Leclerc znovu startoval z pole position, a dokonce vyhrál FR, avšak byl diskvalifikován kvůli přiliš širokému planku ve spodku auta. Štěstím pro Charlese bylo, že stejný problém měl i jeho rival v boji o titul Oliver Rowland. Ve sprintu se pak dokázal dostat z devatenácté pozice na pátou

Během feature race v Monze sahal Leclerc po dalším vítězství. Do posledního kola bojoval s Nyckem de Vriesem, nicméně pak se oba jezdci srazili, což znamenalo, že skončili mimo bodovaná umístění.

Charlesův náskok na druhého Rowlanda před víkendem v Jerezu činil 59 bodů. Leclerc získal další pole position, už osmou v sezóně, a následně zvládl i ve FR zvítězit. To znamenalo jediné – stejně jako v GP3, i v F2 Charles Leclerc získal titul ve své nováčkovské sezóně. Po Lewisi Hamiltonovi, Nicu Rosbergovi a Nicu Hülkunbergovi byl čtvrtým jezdcem, který titul v F2 (GP2) získal ve svém prvním roce.

Svou úspěšnou sezónu stvrdil i v Abu Zabí, kde získal druhé místo ve FR a ve sprintu po startu ze sedmého místa a předjetí Alexe Albona v posledním kole zvítězil. Jeho konečný náskok na Artema Markelova, který se dostal před Olivera Rowlanda, činil 72 bodů. Za své výkony dostal ocenění nováčka sezóny. Ale co víc, podepsal smlouvu ve Formuli 1 s týmem Sauber.

Charles Leclerc F1, statistiky, výsledky, úspěchy

Sezóna 2018

V roce 2018 zažil Charles Leclerc svou první plnohodnotnou sezónu v F1. Po testech ve Ferrari a Haasu se upsal Sauberu, kde nahradil Pascala Wehrleina. Týmovým kolegou mu byl švéd Marcus Ericsson. Od dob Oliviera Berretty, který závodil v devadesátých letech, byl prvním Monačanem, který usedl do kokptiu Formule 1.

Při svém debutu v Austrálii se Charles kvalifikoval na osmnáctém místě, nicméně podařilo se mu dostat na třináctou pozici. V Bahrajnu a Číně pak dojel na dvanáctém a devatenáctém místě.

Svůj první úspěch tak zaznamenal v Baku, kde si jako první Monačan od roku 1950 dojel pro bodové umístění. Nebyl přitom daleko i od pódia, jelikož skončil šestý. Další jeden bod pak přidal i ve Španělsku, kdy dojel desátý. Stejně tak skončil v Kanadě a Francii, načež přidal deváté místo v Rakousku. Jediným neúspěchem v tomto mezidobí byla domácí Velká cena, kde nedojel, jelikož měl po kolizi s Brandonem Hartleyem vadné brzdy.

Následovala sada závodů, ve kterých Charles nebodoval. Mohla za to i odstoupení za závodu v Británii, kde přišel o jedno ze svých kol, Maďarska, kde se srazil se Sergim Pérezem a Belgii, kde byl zapojený do hromadné bouračky  Zejména v posledním zmiňovaném závodě mohl být rád, že měl nad sebou systém Halo. Fernando Alonso mu totiž doslova prolétl nad hlavou a o tento systém mu škrtl svou podlahou.

Do konce sezóny si Leclerc připsal ještě tři bodovaná umístění, konkrétně deváté místo v Singapuru a čtyři sedmé pozice v Rusku, Mexiku, Brazílii a Abu Dhabi. Celkově skončil na 13. místě s 39 body a znovu získal titul nováčka sezóny.

Sezóna 2019

Od ročníku 2019 se Charles Leclerc stal tím, čím chtěl být už odmalička. Nahradil totiž Kimiho Räikönena ve Ferrari. Fin naopak zamířil na jeho místo do Sauberu. A hned ve druhém závodě v Bahrajnu získal jako druhý Monačan v seriálu F1 pódium. Tím prvním byl Louis Chiron v roce 1950.  Ještě předtím se ale stal nejmladším závodníkem, který kdy ve Formuli 1 získal pole position.

V Číně, Baku a Španělsku skončil Leclerc pátý, načež znovu, stejně jako rok předtím, nedokázal dojet domácí velkou cenu. Tentokráte za to mohla špatná strategie Ferrari a následná propíchnutá pneumatika po kontaktu s Hülkunbergem.

Následovala další série pódiových umístění. Vše začalo v Kadaně, kde udržel třetí místo z kvalifikace. To samé se mu následně povedlo i ve Francii. Poté přišel závod v Rakousku, kde Leclerc sice získal pole position, ale nakonec jej v předposledním kole předjel Max Verstappen. Znovu se jednalo o určitý "inchident", jelikož se oba jezdci dostali do kontaktu, avšak z hlediska stevardů bylo vše v pořádku.

Oba jezdci si bitvu zopakovali i na Silverstonu. Sváděli po celý závod epický souboj, několikrát se předjeli navzájem, nicméně nakonec to bylo Ferrari Sebastiana Vettela, které doslova odklidilo Verstappena z cesty. Oba vozy se totiž srazily a vylétly z trati, díky čemuž se Leclerc dostal na třetí místo a připsal si čtvrté pódium v řadě.

Další milník své kariéry si Charles přichystal do Belgie. Získal pole position a následně vedení udržel i v závodě, ačkoliv na něj mocně dotahoval Lewis Hamilton. V konečném důsledku mu pomohla i nehoda Giovinazziho v posledním kole, která způsobila žluté vlajky a tím pádem i nemožnost předjetí. Leclerc si tak jako první Monačan připsal vítězství.

Pro Charlese ale bylo těžké si jej užít. Před samotným závodem totiž celý formulový svět zasáhla tragická nehoda Anthoina Huberta, do jehož havarovaného vozu v plné rychlosti narazil Juan Manuel Correa. Hubert zemřel v nemocnici, Correa vyvázl s oběma zlomenými nohami a poraněním páteře. Právě jemu Leclerc své vítězství věnoval.

Co si ale Leclerc mohl užít naplno, byla GP Itálie. Poprvé v barvách Ferrari totiž závodil na domácí Velké ceně své stáje. A Tiffosi s ním mohli být spokojeni už po kvalifikaci, jelikož si v ní dojel pro pole position. V závodě byl znovu pod obrovským tlakem Lewise Hamiltona, který se často dostával do DRS, nicméně deset kol před koncem měl problém s pneumatikami, a tak přepustil pozici Bottasovi.

Fin se snažil napodobit Hamiltona a i on na Leclerca tlačil. Nakonec ale dvě kola před koncem netrefil apex první šikany a Charles toho využil. Stal se tak prvním jezdcem Ferrari od roku 2010, který zvládl vyhrát v Monze. V italských médiích díky tomu dostal přezdívku "il Predestinato", tedy "předurčený".

V dalších závodech sbíral Leclerc další úspěchy. V Singapuru si dojel pro další pole position, nicméně nakonec dojel druhý poté, co jej kvůli strategii Ferrari dokázal předjet při zastávce v boxech týmový kolega Sebastian Vettel. Další pódium po pole position přidal i v Rusku.

Závěr sezóny ovšem pro Leclerca nebyl úplně ideální. Nejprve skončil šestý v Japonsku poté, co se v prvním kole dostal do kontaktu s Verstappenem, následně dojel čtvrtý v USA a Japonsku. Njevětším zklamáním pak byla Velká cena Brazílie, kde se srazil s týmovým kolegou Sebastianem Vettelem, po kterém musely oba vozy Ferrari odstoupit.

Určitou náplastí mohl být poslední závod ve Spojených arabských emirátech. Závod dokončil na třetím místě, čímž si pojistil celkovou čtvrtou pozici v pořadí šampionátu. Hned v první sezóně dokázal nasbírat víc bodů než jeho týmový kolega Sebastian Vettel. Rozdíl byl 24 bodů. Na základě svých úspěchů získal Lorenzo Bandini Trophy a FIA Pole Trophy.

Sezóna 2020 - 2021

Sezóna 2020 byla pro Ferrari slabší. Tým se trápil s výkonností vozu, což se odráželo i na výsledcích závodů. Přesto však Leclerc v prvním závodě v Rakousku zvládl uzmout druhé místo, ačkoliv dojel třetí, a to z důvodu penalizace pro Lewise Hamiltona. Druhý závod však doopadl katastrofálně, jelikož se Charles srazil s Vettelem, tudíž oba vozy musely odstoupit.

Na druhé pódium sezóny si musel Leclerc počkat až do Velké ceny Velké Británie, kde skončil třetí díky tomu, že si Bottas prorazil pneumatiku. Toto umístění na stupních vítěžů bylo pro Leclerca v této sezóně poslední.

Následně totiž musel odstoupit ze španělské i italské GP, mezi čímž se umístil až na 14. pozici v Belgii. Do konce sezóny pak zaznamenal sérii sedmi bodovaných umítění v řadě, přičemž jeho nejlepším výsledkem bylo dvakrát čtvrté místo v Portugalsku a Turecku. Na konci sezóny pak musel odstoupit ze druhého závodu v Bahrajnu po kolizi v prvním kole s Pérezem, načež v Abu Zabí dojel třináctý. Celkem získal 98 bodů, což je do teď jeho nejhorším výsledkem ve Ferrari. V celkovém pořadí to stačilo na osmé místo.

V následujícím ročníku dostal Leclerc nového týmového kolegu, a to Carlose Sainze. I v tomto případě se Leclercovi sezóna příliš nevydařila. Začal šestým místem v Bahrajnu, na což navázal čtvrtým místě v Imole. Páté a čtvrté místo přidal v Portugalsku a Španělsku.

Srdcervoucí pak pro Leclerca byla domácí Velká cena. dokázal totiž získat pole position, nicméně v samotném závěru havaroval. Mechanici na jeho autě pracovali po zbytek dne, nicméně i tak se jim nepodařilo vůz opravit. Leclerc vjel do zaváděcího kola, nicméně měl problémy s převodovkou, a tak musel odstoupit.

Na další pole position se Leclerc dostal v Ázerbajdžánu, avšak nedokázal tuto výhodu přetavit ve vítězství. Na úspěch si tak musel počkat až do GP Velké Británie. V prvním kole se dostal na první místo poté, co využil srážky Verstappena s Hamiltonem, nicméně nakonec v souboji s Britem vedení ztratil. Dojel tak druhý a připsal si své první, a zároveň jediné pódium v sezóně.

Po odstoupení z Maďarska dokázal Chales bodovat v Belgii, Nizozemsku a Itálii, za čímž následovalo patnácté místo v Rusku. Do konce sezóny pak bodoval ve všech závodech, přičemž jeho nejlepším umístěním bylo čtvrté místo v Turecku a USA. V Celkovém pořadí skončil na sedmém místě se 159 body. Vzhledem k tomu, že se Carlos Sainz umístil o jednu pozici výše, bylo to poprvé, co Leclerca jeho týmový kolega překonal.

Sezóna 2022

Díky novým regulacím se Ferrari dostalo zpátky do sedla a zejména v první polovině sezóny bylo přímým konkurentem Red Bullu v boji o pohár konstruktérů. A od Charlese Leclerca se čekalo, že bude hlavním rivalem Maxe Verstappena.

Vše se ukázalo už v prvním závodě. Charles se kvalifikoval na pole position a dlouho sváděl s Maxem epickou bitvu. Verstappen ale nakonec musel odstoupit, a tak se otevřela možnost pro Ferrari získat double. Tu tým z Maranella využil a vstoupil do sezóny nejlépe jak mohl. Leclerc zvítězil, Sainz skončil druhý. Leclerc se tak jako první Monačan dostal do čela vedení šampionátu.

Další velkou bitvu svedli Verstappen s Leclercem i v Saudské Arábii, nicméně tentokráte se z vítězství radoval Nizozemec. Charles si ale spravil chuť v Austrálii, kde zaznamenal svůj první kariérní grandslam, tzn. získal pole position, zvítězil v závodě, vedl v každém jeho kole a zajel nejrychlejší kolo.

Další bitvu s Verstappenem svedl Leclerc ve sprintu v Imole, znovu ale skončil druhý. V hlavním závodě pak kolidoval s Pérezem, což jej odsunulo až na šestou pozici. Náskok na Verstappena se tak smrsknul na 27 bodů.

Ještě více se Leclercovo vedení smrsklo po Miami, kde sice startoval z první pozice, ale nakonec se od Verstappena nechal předjet. Ve Španělsku si pak po dalším prvním místě v kvalifikaci vypracoval komfortní náskok, ale nakonec musel odstoupit kvůli poruše pohonné jednotky. Verstappen jej tak v čele šampionátu přeskočil.

Následně přišla na řadu další smolná Velká cena Monaka. Leclerc si dojel pro pole position, nicméně kvůli špatné strategii skončil až čtvrtý. V Baku poté dopadl podobně jako ve Španělsku: znovu první místo v kvalifikaci a znovu odstoupení po problému s pohonnou jednotkou.

Na úspěch si tak Charles musel počkat až do Rakouska. Nejprve se mu povedlo získat druhé místo ve sprintu, po kterém zvládl odstavit v další nervydrásající bitvě Maxe Verstappena a dojít si pro vítězství.

Od Velké ceny Francie se však Ferrari přestalo dařit nahánět monoposty Red Bullu. V kombinaci s někdy až šílenými strategickými chybami to znamenalo, že se Charles Verstappenovi už nepřiblížil. Přesto však ještě přišla na řadu pódiová umístění. Konkrétně pět v řadě – v Nizozemsku, Itálii, Singapuru, Japonsku a USA.

Vzhledem k tomu, že si Max Verstappen zajistil titul po závodě v Japonsku, zbyl na Leclerca souboj o druhé místo. V Mexiku a Brazíli skončil šestý a čtvrtý, a tak před posledním závodě v Abu Zabí měl ses Sergiem Pérezem stejný počet 290 bodů.

V kvalifikaci dojel Charles za Pérezem třetí, nicméně v závodě jej dokázal díky dobré strategii předjet a získat druhou pozici nejen v GP, ale i v celkovém pořadí šampionátu. Na Verstappena ztratil 142 bodů. Jedno prvneství ale udržel. Získal devět pole positions, tedy nejvíce ze všech jezdců.

Sezóna 2023

V sezóně 2023 mělo Ferrari problém udržet konzistentní rychlost. Přesto však Leclerc zvládl v první kvalifikaci sezóny dojet na třetím místě. Pak ale byl nucen odstoupit kvůli problémům s vozem.

Na první úspěch sezóny si Leclerc musel počkat až do Baku. Nejprve si dojel pro pole position a následně skončil druhý ve sprintu a třetí v hlavním závodě. Poté však přišla série problémů, kdy nejprve v Miami v kvalifikaci naboural a v závodě skončil sedmý. Šesté místo přišlo v Monaku a jedenácté ve Španělsku. Do poslední jmenované GP startoval z pit lane a popisoval své Ferrari jako neříditelné.

Větší úspěch Leclerc zaznamenal v Rakousku a v Belgii, kde skončil druhý, resp. třetí. Stejně tak zapsal pódium i ve sprintu USA, nicméně v rámci hlavního závodu byl diskvalifikován z důvodu širokého planku. V závěru sezóny pak dokázal urvat dvě druhá místa v Las Vegas a Abu Zabí. V celkovém pořadí obsadil páté místo.

Sezóna 2024

Na zařátku sezóny 2024 prodloužil Leclerc smlouvu s Ferrari o další dva roky. Na začátku ročníku předvedl dva velmi dobré závody, když zvládl skončit třetí v Saudské Arábii a následně dojel v Austrálii druhý. Právě závod u protinožců se Ferrari velmi vyvedl. Díky tomu, že Sainz dojel první, získalo svůj první double od roku 2022.

Leclerc poté skončil na čtvrtém místě jak v Číně, tak i v Japonsku. V dalších dvou podujetích se prozměnu znovu vrátil na pódium, když shodně skončil třetí v Miami a Imole, kde si připsal i druhé místo ve sprintu.

Poté přišla na řadu dosavadní Leclercova noční můra, tedy domácí Velká cena Monaka. Závod, který se mu nepodařilo do té doby vyhrát, ačkoliv už jednou byl blízko. V tomto roce se však pro Charlese sešlo vše tak, jak potřeboval. Nejprve získal pole position, tentokráte bez bouračky a následně stylem start-cíl zvítězil. Stal se prvním Monačanem, kterému se to v rámci seriálu F1 podařilo.

Následně přišla řada horších výsledků. Nejprve musel odstoupit z VC Kanady, načž skončil pátý ve Španělsku, jedenáctý v Rakousku, čtrnáctý ve Velké Británii a čtvrtý v Bulharsku.

Poté však byl znovu Leclerc úspěšný. Nejprve dojel třetí v Belgii a Nizozemsku, aby mohl v Monze zopakovat, co už jednou zažil v roce 2019. Po bitvě s Oscarem Piastrim se dostal na první místo, které i přesto, že na něj Piastri talčil, dokázal před zraky zfanatizovaných Tiffosi udržet. Po tom, co jako jezdec zvítězil v domácí velké ceně, dokázal uzmout výhru i v domácí VC své stáje.

Bitvu s Piastrim si následně zopakoval i v Baku. Tentokráte startoval na pole position, nicméně Australan trpělivě čekal na příležitost. Ta se naskytla ve dvacátém kole, kdy se Piastri před Leclerca dostal. Následně dokázal ubránit Charlesovy útoky, a ten se tak musel spokojit s druhým místem.

Další vítězství tak pro Leclerca přišlo až v USA, kdy využil souboje Norrise s Verstapenem, aby se před oba dostal. Nejen že vedení udržel, dokonce si vypracoval komfortní náskok. A vzhledem k tomu, že druhý dojel Carlos Sainz, byl z toho pro Ferrari další double.

Další dvě pódia Leclerc přidal v Mexiku a sprintu VC Brazílie. Stejně tak dojel na stupních vítězů v samotném závěru sezóny, a to na druhém místě v Kataru a na třetím v Abu Zabí. Za zmínku stojí fakt, že ve druhém z těchto podujetí startoval z devatenácté pozice, a i přesto se dokázal vyšplhat na pódium. Celkově sezónu dokončil na třetím místě, což byl jeho druhý nejlepší výsledek na celé působení ve Ferrari.