1. Motorsport Živě.cz >
2. MotoGP

Už třikrát vládl světovému šampionátu silničních motocyklů, k zisku dalšího titulu v prestižní sérii MotoGP má ale nyní hodně daleko. Italský jezdec stáje Ducati Francesco Bagnaia ztratil dominanci z let 2022 a 2023. V aktuálně rozjetém ročníku se po většinou kouká na záda bratří Márquezů. Osmadvacetiletý rodák z Turína je nyní ve složité situaci. Dokonce se mluví o tom, že by mohl změnit tým.

Profil – MotoGP 2025
Začátky – Moto3
Moto2 – MotoGP

Zdroj: Mondadori Portfolio / ddp USA / Profimedia

Francesco Bagnaia živě, závody MotoGP v live streamu MotoGP. Kde sledovat živě a zdarma MotoGP online

Už sedmou sezonu kroutí Francesco Bagnaia v MotoGP. Před tím dalších šest lez závodil v nižších třídách. Italský jezdec se mezi nejlepšími motorkáři světa objevil již jako 16letý mladík. Za těch 12 let slavil třikrát titul mistra světa, z toho dvakrát v královské kubatuře, a k tomu přidal dvě druhá místa. Letos je na průběžné třetí příčce.

Bagnaia, který je často přezdívaný “Pecco“ je nástupcem dalšího Itala a jedné z největších legend motocyklového sportu Valentina Rossiho. Také je doposud jediným členem z akademie VR46, jenž se stal světovým šampionem.

Trojnásobný mistr světa patří poslední sezony do nejužší špičky MotoGP. Jeho doba vládnutí byla ale pouze dvouletá. Loni mu útok na zlatý hattrick v nejprestižnější motocyklové sérii zmařil Španěl Jorge Martin. Letos Ital zatím marně bojuje se sourozeneckým duem bratří Márquezů, za nimiž často dojíždí v cíli.

Rodák z Turína je momentálně v průběžném pořadí celého šampionátu třetí. Na vedoucího Marca Márqueze ztrácí propastných 126 bodů. Pokud mu i přesto věříte, že dokáže ve druhé polovině nabourat dominanci španělského hegemona, tak si můžete vsadit na jeho celkový triumf u sázkové kanceláře Tipsport. Kromě vítěze celkového pořadí je zde také možnost, který z jezdců se umístí lépe. Samozřejmostí jsou také sázky na jednotlivé závody i sprinty.

K tomu, abyste si mohli vsadit, je nutné mít založený účet. Registrace je jednoduchá a po jejím dokončení čeká na nové uživatele bonus bez vkladu.

Sledujte Francesca Bagnaiu v MotoGP živě a zdama ZDE na TV Tipsport

Francesco Bagnaia profil, základní informace: rodina, věk, výška, váha, tým

Francesco Bagnaia se narodil 14. ledna 1997 v Turíně. V současnosti patří mezi největší hvězdy MotoGP, což dokazují jeho tři tituly mistra světa. V letošní sezoně je možnost vidět Itala v červené kombinéze v barvách Ducati. Na trati se vyznačuje s motocyklem a číslovkou 63 vepředu.

Od startu počínání mezi nejlepšími motorkáři světa vystřídal Ital celkem pět motocyklů. V premiérové sezoně jezdil na FTR Honda, ze které po roce přesedlal na stroj KTM. Poslední dva ročníky v Moto3 osedlal motorku Mahindra z dílny indické automobilky.

Pod dohledem Valentina Rossiho v Moto2 kroužil dva roky na Kalexu. Od sezony 2019 působí mezi elitou v MotoGP, kde závodí za stáj Ducati. Italský závodník měří 176 centimetrů a váží 64 kilogramů. Trojnásobný mistr světa platí mezi nejlépe placené jezdce v rámci prestižního motocyklového seriálu. Jeho základní roční plat činí přibližně 5,6 milionů liber. Lépe na tom jsou pouze Španěl Marc Márquez a Francouz Fabio Quartararo.

Bagnaia je známý svým precizním stylem jízdy, schopností analyzovat trať a strategicky rozvrhnout závod. Je odolný vůči tlaku, což dokládají jeho výkony v rozhodujících okamžicích šampionátu. Jeho schopnost konzistentně získávat body i v obtížných podmínkách je jedním z klíčů k jeho úspěchu.

Francesco Bagnaia MotoGP 2025: statistiky, výsledky, úspěchy

Letošní rok znamená pro Francesca Bagnaiu velkou výzvu. Do továrního týmu Ducati totiž přestoupil hvězdný Marc Márquez a italská stáj má ve svých řadách dva závodníky z nejužší světové špičky. V tomto souboji dvou titánů ale zatím 28letý jezdec výrazně zaostává.

V dosavadním průběhu sezony si totiž připsal pouze jedno vítězství při závodě v americkém Texasu. Jinak byl druhý v Kataru a v pěti případech skončil třetí – Thajsko, Španělsko, Aragon, Nizozemsko a Německo. Nejnižší ze stupňů vítězů je jeho maximem i v kratších sprintech, kde skončil hned pětkrát. Z tohoto přehledu jasně vyplývá, proč v souboji o titul mistra světa má jeho španělský rival výrazně navrch.

Níže se můžete podívat na kompletní výsledky Francesca Bagnaiy v sezóně 2025.

Francesco Bagnaia, začátky, dětství, MiniGP

Cestu mezi nejlepší motocyklové jezdce započal Francesco Bagnaia již v útlém dětství, když začal závodit na motocyklech Minimoto. Následně si vysloužil pozornost tamější motorkové veřejnosti a rázem začal objíždět národní šampionáty. Díky nabraným zkušenostem a osvojené základní závodní technice a taktice se rychle dostal na mezinárodní scénu a již v pouhých 12 letech ovládl v roce 2009 mistrovství Evropy v MiniGP.

Následoval přesun do šampionátu Mediterranen, kde debutoval v týmu Monlau Competición a hned při premiérové sezoně v roce 2010 skončil na celkové druhé pozici. Ještě před tím, než zamířil do velkého cirkusu okolo MotoGP strávil sezonu ve španělském mistrovství v kategorii do 125 kubických centimetrů, kde ovládl jeden závod a v konečném pořadí se umístil na třetí příčce.

V nadcházející sezoně jezdil v kategorii Moto3 v šampionátu CEV, kde se Bagnaia poprvé potkal i s jedním ze současných soupeřů v královské MotoGP Španělem Álexem Márquezem. Opět z toho bylo ve finále konečná třetí pozice s jedním vítězstvím v závodě a hned sedmi druhými místy.

Klíčovou roli v kariéře italského závodníka hraje rodina. Jeho rodiče a starší sestra Carola jsou velmi aktivní ve světě motorsportu. Carola dokonce pracuje jako jeho asistentka. Bagnaiovi tako poskytuje emocionální podporu a zároveň mu pomáhá zvládat stres. Také ho seznámila s jeho ženou Domizií.

Jeho rodina, včetně jeho babičky Luciany mu poskytuje silnou podporu a on ji považuje za svůj domov, přestože žije se svou ženou Domizií a jejich psem Turbem v Pesaru. Francescův vztah k rodině je hluboce zakořeněn v jeho dětství.

Jeho otec, který z něj původně chtěl mít žokeje, podporoval jeho vášeň pro motorky, přestože sám měl rád koně. Bagnaia si hluboce váží neustálé podpory rodiny, i když čelil výzvám. Rodiče jsou pro Itala neustálým zdrojem povzbuzení a pomáhají mu zvládat výzvy jeho závodní kariéry. Francescovy silné rodinné vazby a systém podpory, který si vybudoval, významně přispívají k jeho úspěchu v MotoGP.

Mimo závodní okruhy je Francesco Bagnaia klidný a přátelský člověk. Jeho zájem o motorsport se promítá i do jeho životního stylu – často tráví čas s kolegy z paddocku, věnuje se tréninkům na simulátoru a neustále hledá cesty, jak se zlepšovat. Jeho idol Valentino Rossi zůstává jeho velkým vzorem a inspirací.

Bagnaia je technicky velmi zdatný jezdec, který vyniká v práci s motocyklem za různých podmínek. Jeho schopnost rychle analyzovat situaci na trati, přizpůsobit jízdu změnám počasí či opotřebení pneumatik, ho řadí mezi nejlepší v oboru. Je známý svým jemným přístupem k plynu a brzdám, což mu umožňuje plynule projíždět zatáčky a šetřit pneumatiky.

Klíčovou roli v jeho úspěchu hraje také spolupráce s týmem inženýrů. Bagnaia je schopen přesně popsat chování motorky a společně s týmem hledat optimální nastavení pro každý závod.

Francesco Bagnaia, Moto3, závody, výsledky, úspěchy

V roce 2013 se už Bagnaia objevil v seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Debutoval v kategorii Moto3 pod hlavičkou jezdecké akademie VR46, kterou zaštitoval jeho slavný krajan Valentino Rossi. V týmu Italia FMI jezdil na stroji FTR Honda vedle týmového kolegy a dalšího Itala Romana Fenatiho.

Sezona však skončila pro nováčka obřím zklamáním. V 17 závodech roku 2013 bylo jeho maximem 16. místo při Velké ceně Malajsie na okruhu v Sepangu. O příčku horší skončil v Aragonu a Katalánsku. Hned v pěti případech pro něj skončil závod předčasně. V počtu bodů u něj svítila škaredá nula.

Pro další ročník tak Bagnaia změnil tým a začal závodit v nově vzniklé stáji Sky Racing Team. I v tomto případě na vše dohlížel Valentino Rossi a pod ním závodil i Fenati. Zatímco v roce 2013 zaplatil Bagnaia vysokou nováčkovskou daň, tak v sezoně poté se výrazně zlepšil, což s sebou přineslo i bodový přísun.

První body zapsal Ital hned v úvodním závodě v Kataru, kde dojel desátý, vzápětí si polepšil o tři příčky v Texasu. Následovala sice nedojetá Velká cena Argentiny, ale ve Španělsku skončil Bagnaia osmý a ve Francii jen těsně pod stupni vítězů čtvrtý. Na okruhu v Le Mans zajel i nejrychlejší kolo. Úspěšný start nepokazilo ani vypadnutí z Grand Prix Itálie, naopak byl podtržen dojetím na konci první desítky v Katalánsku. Z prvních sedmi podniků sezony tak skončil rodák z Turína pětkrát v TOP10.

Slibně rozjetou sezonu přibrzdilo zranění, kvůli kterým musel Bagnaia vynechat závody v Nizozemsku a Německu. Hlavně ho výrazně ovlivnilo do zbytku roku 2014, neboť už pouze v Japonsku (13.) a Austrálii (11.) dojel na bodech. Zatímco v první polovině jich získal 42, tak ve druhé pouze 8. V celkovém součtu jich získal rovných 50, což mu stačilo na konečnou 16. pozici.

Zdroj: Profimedia.cz

2015

Sezonu 2015 strávil Bagnaia rovněž v Moto3, rozhodl se ale pro výměnu motorky. Hondu nahradil stroj indické značky Mahindra v týmu Aspar. Jeho novými stájovými kolegy se stali Španělé Juanfran Guevara a Jorge Martín.

Na mnoha tratích si Ital vylepšil kariérní maxima. Počínaje zahajovacím závodem v Kataru, kde se oproti minulé sezoně umístil o příčku lépe a skončil devátý. Po nedokončeném závodu v Texasu přišlo 11. místo v Argentině a sedmá pozice ve Španělsku. Ve Francii z toho byly dokonce stupně vítězů, když dojel třetí za krajany Romanem Fenatim a Eneou Bastianinim.

Na pódiové umístění se mohl Bagnaia dostat i na domácí trati v Mugellu, avšak ty mu unikly jen titěrným rozdílem o pouhých 0,003 sekundy. Následovala nejhorší část sezony, kdy Ital skončil až dvacátý v Katalánsku, jedenáctý v Nizozemsku a nedokončil v Německu a na zámořském okruhu v Indianapolis. V Brně se díky 12. místu poprvé podíval na body, ovšem ve Velké Británii opět neviděl cíl. V Silverstone se přitom chystal zaútočit na další stupně vítězů, jenomže dvě kola před koncem po souboji s krajanem Antonellim havaroval a závod pro něj předčasně skončil.

Závěrečná třetina sezony přinesla Bagnaiovi opět body, když skončil osmý v San Marinu, jedenáctý v Aragonu a do třetice patnáctý v Japonsku. V Austrálii přišel poslední nedokončený závod, v Malajsii umístění mimo body a nakonec 13. místo ve Valencii. Na novém stroji Mahindra uzavřel Ital sezonu na 14. příčce se ziskem 76 bodů. Oproti předchozímu ročníku jich získal o 26 víc a v celkovém hodnocení si polepšil o dvě pozice. Stále ale měl výkonnostní výkyvy. V pěti závodech umístění do TOP10, sedmkrát dojel mimo body a pětkrát nebyl klasifikován.

2016

Poslední sezona v nejnižší kategorii seriálu mistrovství světa silničních motocyklů přinesla pro Bagnaiu kýžený progres. Již Velká cena Kataru, kde skončil třetí, značila, že by se mohlo jednat o solidní ročník. V Argentině sice z toho bylo až 23. místo, italský jezdec se ale pravidelněji začal dostávat na stupně vítězů. Po 14. pozici v Texau dojel opět třetí ve Španělsku a bronzový hattrick završil doma v Itálii, kde tentokrát předčil Nicoola Antonelliho o pouhých 0,006 sekundy. Mezi obě umístění na pódiu se vklínila ještě méně vydařená Grand Prix Francie, kde skončil dvanáctý.

Druhou třetinu sezony zahájil Bagnaia nedokončeným podnikem v Katalánsku, kde havaroval. Následně se ale dočkal prvního vítězství v kariéře v Nizozemsku. Stalo se tak v 59. závodě kariéry a historicky premiérový triumf pro Mahindru. Po prvních osmi Grand Prix sezóny měl Ital čtyři umístění na stupních vítězů a bojoval o titul. Velké ceny Německa a Rakouska dokončil na desátém, respektive jedenáctém místě, v Brně pak nedokončil. Po Česku ale přišla parádní nahrazení v podobě prvního pole position a konečného druhého místa za vítězným Bradem Binderem z Jihoafrické republiky.

V závěrečné části sezony poté přišly horší výsledky, kdy v San Marinu a Aragonu dojel mimo body. V Japonsku pak skončil šestý. Závody v Austrálii a Valencii nedokončil, nicméně mezi ně dokázal vklínit druhé vítězství v tomto roce, když ovládl Velkou cenu Malajsie.

Rozlučkovou sezonu s Moto3 uzavřel Bagnaia se ziskem 145 bodů a na čtvrtém místě celkového pořadí. Připsal si dvě vítězství a šest umístění na stupních vítězů. Konečný výsledek mohl být ještě lepší nebýt Gabriela Rodriga, který ho dvakrát po nehodě vyřadil ze závodů.

Vyhraje Francesco Bagnaia příští závod? Vsaďte si ZDE

Francesco Bagnaia, Moto2, závody, výsledky, úspěchy

2017

Čtyři sezony a dost. Pro sezonu 2017 Bagnaia povýšil a přesunul se do kategorie Moto2. Po dvou letech se navíc vrátil pod dozor svého velkého vzoru Valentina Rossiho. Jeho styl jízdy se vyznačoval plynulostí, schopností konzistentně zajíždět rychlá kola a citlivou prací s pneumatikami. Jeho kolegou byl další krajan Stefano Manzi. Nováček měl start do sezony podobný jako tomu bylo při jeho začátcích v Moto3. V Kataru dojel dvanáctý, v Argentině si pak o pět míst polepšil.

Po 16. místě v Taxasu ale přišly dva velmi povedené závody ve Španělsku a Francii. V obou případech dojel Bagnaia druhý, v Le Mans mu jen o pouhých 0,026 sekundy uniklo pole position. Domácí Velká cena Itálie ale pro něj měla hořkou příchuť, neboť v ní skončil až na 22. pozici, což bylo jeho nejhorší umístění v sezoně. Od té doby až do konce sezony dojel vždy na bodech.

V Katalánsku z toho byla 13. příčka, v Nizozemsku se už vešel do nejlepší desítky a další pódiové umístění přišlo v Německu, kde si Ital poskočil na bronzový stupínek. Mezi nejlepších deset jezdců se poprvé podíval také v Česku, když závod v Brně dokončil jako sedmý nejlepší. Následně několikrát atakoval stupně vítězů. V Rakousku a Velké Británii zaostal těsně za nimi, avšak v San Marinu se opět dočkal. Pomohla mu k tomu i diskvalifikace i původně vítězného Švýcara Dominiqua Aegertera. V roce 2017 se rodák z Turína dočkal naposledy.

V Aragonu skončil Bagnaia na chvostu první desítky. V Japonsku, kde byl korunován jako nováček roku, a Valencii dojel shodně čtvrtý. Nejhorší výsledek v druhé polovině sezony přišel v Austrálii, kde obsadil 12. příčku. V Malajsii z toho bylo páté místo. S premiérovou sezonou v Moto2 ale mohl být na jejím konci spokojený, neboť skončil na 5. pozici se ziskem 174 bodů.

2018 – První titul mistra světa

Do sezony 2018 vstoupil Bagnaia nejlépe, jak mohl. Systémem start-cíl vyhrál úvodní Velkou cenu Kataru a naznačil, kdo bude v tomto roce kralovat třídě Moto2. V Argentině sice poté dojel až devátý, ovšem vítězství v Texasu a Francii, kde ještě získal pole position, podtržené třetím místem ve Španělsku, jasně říkala, kdo bude pánem.

První polovinu sezony zakončil italský jezdec čtvrtým místem na domácí trati v Mugellu, osmou příčkou v Katalánsku a další výhrou na Velké ceně Nizozemska. V Německu sice dojel na 12. pozici, protože byl nucen vyjet z trati za krajanem Mattiou Pasinim, který před ním v poslední zatáčce druhého kola spadl. Jednalo se ale nicméně jedinou o menší komplikaci v tomto roce.

Poté přišla série šesti závodů v řadě, kdy stál na pódiu. Započal ji třetím místem v Česku, kde přišel na chvíli o vedení v šampionátu, a pokračoval dvěma výhrami v Rakousku i San Marinu, kde v obou případech startoval do závodu z prvního místa. Mohl mít i hattrick, avšak Velká cena Velké Británie byla kvůli silnému dešti zrušena. Bagnaia tak pokračoval stříbrnou pozicí v Aragonu a další dva triumfy přidal v Asii, když ovládl Grand Prix Thajska i Japonska. Tam si připsal osmé vítězství v sezoně i díky diskvalifikaci Francouze Fabia Quartara a jeho nízkému tlaku v pneumatikách.

Radost mu nepokazil ani závěr sezony, ve kterém skončil dvanáctý v Austrálii. Úsměv se mu vrátil třetím místem v Malajsii. Čtrnáctým místem ve Valencii udělal tečku za sezonou, na jejímž konci slavil titul mistra světa. Díky tomu vysloužil posun mezi elitu v MotoGP. Ve třídě Moto2 dokončil Bagnaia všechny závody, kterých se zúčastnil. Ve 34 z celkových 36 získal body. Zároveň udělal šňůru 30 závodů, ve kterých bodoval. Sérii započal v Barceloně roku 2017.

Francesco Bagnaia, MotoGP, závody, výsledky, úspěchy

Královská kubatura lákala Francesca Bagnaiu už po jeho nováčkovské sezoně v Moto2, nicméně Ital tehdy ještě odolal s vidinou, že získá mistrovský titul v nižší kategorii. Poté, co se tak stalo v roce 2018, už pro nadcházející sezonu přešel mezi elitu.

Ital byl součástí zajímavých škatulat v rámci MotoGP. Bagnaia nahradil v satelitním týmu krajana Danila Petrucciho, který zamířil do továrního týmu Ducati po trojnásobném světovém šampionovi Jorge Lorenzovi. Španěl vzal místo u Hondy místo Daniho Pedrosy, jenž se po 13 letech v MotoGP rozhodl stát testovacím jezdcem KTM.

Start mezi motocyklovou smetánkou byl ale z jeho pohledu hodně špatný. Hned zkraje sezony v Kataru nedojel kvůli poškozené přední nápravě. Poté sice připsal první body za 14. místo v Argentině a 9. příčkou v Texasu. Jenomže špatný úvod pokračoval, když přišla série čtyř po sobě jdoucích Velkých cen, které pro Bagnaiu skončily předčasně. Poprvé v kariéře se mu tak stalo, že nedokončil tři a více závodů v řadě a všechny kvůli haváriím.

Až v Nizozemsku viděl opět cíl a hned si dojel pro dva body díky 14. pozici. V Německu skončil mimo body, ale v Česku skončil dvanáctý. V Rakousku dojel sedmý, což bylo jeho nelepší umístění na evropských okruzích. Z Velké Británie odjížděl jako jedenáctý nejlepší. Už šestý nedokončený závod pro něj přišel v San Marinu a bodované příčky mu těsně unikly v Aragonu.

V asijské části sezony už zase pravidelně končil v nejlepší patnáctce. V Thajsku z toho bylo 11. místo, v Japonsku si o dvě příčky pohoršil. Ve Velké ceně Austrálie mu chyběla jedna pozice a pouhých 0,055 sekundy ke stupňům vítězů. I tak zapsal nejlepší výsledek v roce 2019. Se sezonou se rozloučil 12. příčkou v Malajsii, protože v posledním závodě ve Valencii kvůli zranění nestartoval. V nováčkovské sezoně tak zapsal 54 bodů a skončil celkově patnáctý.

2020

Ani covidová sezona 2020 nebyla z pohledu Bagnaiy nikterak výrazná. Na nové motorce zahájil zkrácený ročník solidním sedmým místem ve Španělsku, ač se kvalifikoval jako čtvrtý. Druhý závod na okruhu v Jerezu nedokončil kvůli poruše motoru, ačkoliv se zdál v předcházejícím víkendovém programu silnější než v prvním závodě.

V Brně si Ital přivodil v prvním tréninku zlomeninu nohy, a tak do závodu nenastoupil a dvě následné zastávky v Rakousku musel vynechat. Vrátil se až v San Marinu, kde zajel nejrychlejší kolo, ale závod dokončil na druhém místě. Dostal se tak na první stupně vítězů mezi elitou. Další závod na stejném okruhu však nedokončil.

Do konce sezony si Bagnaia připsal už jen tři bodované Velké ceny – v Katalánsku skončil šestý, ve Francii třináctý a ve Valencii jedenáctý. Dva závody v Aragonu, Velkou cenu Evropy i Portugalska pak nedojel. Z posledních šesti závodů tak získal pouze 8 bodů a nakonec obsadil 16. místo se ziskem 47 bodů.

Posun mezi elitu

Sezona 2021 se už odjela opět celá. Bagnaia navíc přestoupil do továrního týmu Ducati po boku bývalého týmového kolegy Jacka Millera z Austrálie. Nový ročník zahájil třetím místem v Kataru, ač před tím vyhrál kvalifikaci a získal první pole position v MotoGP. Ve druhém závodě na stejné trati skončil šestý. Poté se však zařadil do nejužšího seznamu kandidátů na celkové vítězství, neboť v Portugalsku i Španělsku dojel shodně druhý, na což navázal čtvrtým místem ve Francii.

Největší zklamání přišlo doma v Itálii, kde nedokončil Velkou cenu a v dalších závodech, kdy sbíral body, avšak čelo se mu vzdalovalo. V Katalánsku skončil sedmý, v Německu si polepšil na pátou příčku, zatímco v Nizozemsku si pohoršil a dojel šestý. Ve Štyrském Hradci z toho bylo dokonce umístění mimo elitní desítku, avšak ve druhém závodě v Rakousku začala Bagnaiova velkolepá stíhací jízda.

Potřetí v sezoně skončil druhý, následoval nejhorší dojetý závod ve Velké Británii, kde Ital dojel až čtrnáctý. V Aragonu, kde vytvořil i rekord trati, se Bagnaia nastartoval prvním vyhraným závodem v královské kubatuře k sérii tří pole position v řadě, z nichž hned dvě proměnil ve vítězství, pouze v Texasu bral třetí místo. S návratem MotoGP na Apeninský poloostrov mu ale opět zhořklo, poněvadž i v San Marinu závod nedokončil a tím přišel o naději na zisk titulu. Závěrečná prvenství v Portugalsku a Valencii mu pak ve finále zajistila druhé místo v celkovém pořadí se ziskem 252 bodů se ztrátou dalších 26 na vítězného Fabia Quartarara z Francie.

2022 – druhý titul

Před startem nové sezony byl Bagnaia považován jako jeden z favoritů šampionátu vzhledem k jeho výsledkům z minulého ročníku. Začátek měl ale mizerný a málokdo by si na něj vsadil, že bude na jejím konci slavit titul mistra světa. Nový ročník zahájil v Kataru nedokončeným závodem, když upadl, a ještě k jeho smůle vzal s sebou španělského kolegu Jorge Martína. Následně přišel zisk jednoho bodu za 15. příčku v Indonésii. Až v Argentině a Texasu se probojoval alespoň do nejlepší pětky. V Portugalsku skončil osmý.

Zlom přišel až ve Španělsku, kde získal pole position, nejrychlejší kolo i poté i celý závod – tzv. grandslam. Stejný kousek se mu mohl podařit ve Francii, ale tam opět nedokončil, a tak se znovu radoval doma v Itálii. Jednalo se o jeho první vítězství před vlastními fanoušky na trati v Mugellu.

První polovinu sezony zakončil Ital nedojetými závody v Katalánsku a Německu. V Barceloně byl přitom favoritem na vítězství, jenomže ho poslal k zemi hned v první zatáčce Japonec Takaaki Nakagami. Po závodu v Sachsenringu ztrácel na vedoucího Quartarara propastných 91 bodů a v průběžném pořadí byl na šestém místě.

Druhá půlka už však patřila Bagnaiovi. Do boje o celkové prvenství se vrátil díky parádní sérii čtyř vítězství v řadě, když vyhrál postupně v Nizozemsku, Velké Británii, Rakousku a San Marinu, a ještě k tomu přidal druhé místo v Aragonu. Stal se tak prvním jezdcem Ducati a teprve čtvrtým v éře MotoGP, kterému se něco podobného podařilo. Díky této stíhací jízdě navíc smazal ztrátu na prvního Francouze na rozdíl deseti bodů.

Zdroj: Danilo Di Giovanni/NurPhoto/Shut / Shutterstock Editorial / Profimedia

Asijskou část sezony zahájil nedokončeným závodem v Japonsku. Quartararo dojel osmý a malinko zvýšil svůj náskok. Třetí místa v Thajsku a Austrálii výrazně pomohla Bagnaiovi k tomu, aby se dostal do čela šampionátu. Francouz totiž v ani jednom případě nebodoval.

V Malajsii se se vítězstvím přiblížil ke druhému zisku titulu mistra světa. Quartararo skončil třetí, a tak o všem musela rozhodnout poslední zastávka sezony ve Valencii. V něm Ital dojel devátý, zatímco jeho největší konkurent musel vyhrát, avšak skončil čtvrtý. Bagnaia tak mohl začít slavit zisk titulu mistra světa. Navíc se zapsal do dějin, když smazal největší bodovou ztrátu (91 bodů) pro vítěze šampionátu v historii královské třídy. Jeho titul byl také prvním pro jezdce Ducati na mistrovství světa po 15 letech a prvním pro italského jezdce od Rossiho v roce 2009.

2023 – obhajoba a poslední titul

V roce 2023 se v seriálu mistrovství světa silničních motocyklů objevila novinka v podobě sprintů, které se jezdí vždy sobotu v rámci každého závodního víkendu. Po boku Bagnaiy se objevil v továrním týmu Ducati jeho krajan Enea Bastianini, který nahradil Jacka Millera. Obhájce titulu vykročil za obhajobou tím nejlepším možným způsobem. V Portugalsku ovládl krátký i hlavní závod. V Argentině se musel spokojit pouze s body ze sprintu.

Za novinku ale mohl být Bagnaia rád, protože ho zejména v začátku sezony držela ve hře v souboji se Španělem Jorgem Martínem. V Texasu stejně jako ve Francii hlavní závod nedojel, ale jeden sprint vyhrál a ve druhém skončil třetí. Mezi oběma závody navíc získal slušnou dávku bodů za vítězství ve Španělsku podpořené druhou příčkou v kratším závodu.

Až od Velké ceny Itálie přišla v podání obhájce titulu série na stupních vítězů. Bagnaia před vlastními fanoušky ovládl oba závody, v Německu pak v obou případech skončil druhý. V Nizozemsku z toho bylo první místo v hlavním závodu podpořené stříbrnou příčkou z toho kratšího. Ve Velké Británii bral Ital pouze druhé místo v neděli. Až v Rakousku opět opanoval celý víkend.

Druhou polovinu sezony začal Bagnaia druhým místem ve sprintu v Katalánsku, avšak do hlavního závodu nenastoupil. V San Marinu z toho byla dvě třetí místa. Na novém okruhu v Indii dokončil pouze sprint, avšak Velkou cenu opět nedokončil. V Japonsku už ano a po třetí příčce ve sprintu si o den později o jednu pozici polepšil. Do konce sezony už stál vždy na stupních vítězů. V Indonésii se italský závodník dočkal po delší pauze vítězství ve Velké ceně, k tomu jako bonus bral alespoň bod ze sprintu.

Následovalo druhé místo v Austrálii a následný trip v Asii, kde v Thajsku skončil Bagnaia druhý po sedmém místu ve sprintu, v Malajsii dvakrát třetí a v Kataru dokončil závod opět na stříbrné pozici. V posledním závodě ve Valencii mohl slavit nejen vítězství, ale i obhajobu titulu. Potřetí v kariéře se stal mistrem světa, když Martína v celkovém pořadí porazil o 39 bodů.

Bagnaia se tak stal dvojnásobným mistrem světa v královské třídě MotoGP, prvním jezdcem Ducati, který úspěšně obhájil titul v jezdecké kategorii, a jediným jezdcem v éře MotoGP, který získal dva tituly po Valentinu Rossim a Marcu Márquezovi.

2024 – útok na hattrick těsně nevyšel

Před sezonou 2024 prodloužil Bagnaia kontrakt s Ducati na další tři sezony do konce ročníku 2026. Hned v Kataru zahájil útok na zlatý hattrick vítězstvím v nedělním závodě podpořeným čtvrtým místem ve sprintu. V Portugalsku se musel spokojit pouze s umístěním pod stupni vítězů v kratším závodě. A zastávka v Texasu byla na dlouhou dobu jeho poslední bez účasti na pódiu, když skončil osmý a v hlavním závodě pátý.

Od Velké ceny Španělska následovala série osmi závodů, kdy Bagnaia vyhrál nebo ve dvou případech skončil třetí (Le Mans a Silverstone). Jinak slavil triumf v Jerezu, Katalánsku, Itálii, Nizozemsku, Německu a Rakousku a získal 25. vítězství v MotoGP. K tomu navíc ovládl tři sprinty a v dalším skončil třetí.

Až v Aragonu Bagnaia nedojel ani nebodoval ve sprintu a tím jeho ztráta na Martína narostla na 23 bodů. V San Marinu nejprve bral dvě druhá místa a poté triumfoval v kratším závodě. Od začátku asijské části sezony už Ital neopustil stupně vítězů. Ani to mu však nepomohlo k dotažení zlatého hattricku, ačkoliv pouze v Indonésii a Austrálii skončil třetí. Jinak vyhrál v Japonsku, kde překonal osobní rekord, Thajsku, Malajsii i Velké ceny Solidarity v Barceloně.

I tak velký mohutný finiš stačil Italovi jen na druhé místo o deset bodů za Martínem. Jeho bilance 11 vítězství v hlavních závodech v sezóně MotoGP 2024 zůstává nejvyšším počtem vítězství v královské třídě v jedné sezóně, kdy nezískal titul.