1. Motorsport Živě.cz >
2. Formule 1

Okruh v belgickém Spa patří mezi ty vůbec nejstarší. Konkrétně se v tomto ohledu řadí na druhé místo za Monzu. Za celou dobu prošla trať několika proměnami a zdejší diváci zažili nemálo nejen ikonických momentů.

Info, mapa – Historie
Výsledky – Rekordy

Zdroj: ACTIVE PICTURES / profimedia.com / Profimedia

Formule 1 Belgie, závody F1 Spa-Francorchamps dnes: Kde sledovat závody F1 živě a zdarma v online live streamu?

Formule 1 je jedním z nejsledovanějších motorsportových disciplín na planetě. I v Česku má velkou základnu fanoušků, a tak se není čemu divit, že je dostupná i na televizních obrazovkách. V tuzemsku naladíte F1 na kanále Nova Sport 5, což je ovšem placený program.

Alternativa v podobě free streamu dostupná není. Pokud ale budete chtít zažít závod z trochu jiné perspektivy, můžete si předplatit platformu F1TV. Za 59 euro (cca 1471 korun) za rok můžete využívat výhod jako:

• Stream ze všech závodů F1, F2, F3 bez reklam
• Onboard kamery jednotlivých jezdců - sledujte závod z pozice svého oblíbence
• Veškerá týmová rádia živě
• Speciální obsah v rámci závodního víkendu

Závod si můžete zpestřit sázkou na vítěze u licencované sázkové kanceláře Synot Tip. Ta nabízí kurzy na jednotlivé závody i na celkové pořadí v poháru jezdců a konstruktérů. Tipéři zároveň oceňují, že si zde mohou vybrat, který ze závodníků skončí v celkovém pořadí lépe.

Registrace je jednoduchá a zvládnete jí i z mobilu. Za její dokončení a ověření identity na vás čeká bonus ve výši 500 korun.

Zaregistrujte se na Synot Tipu a získejte bonus 500 Kč

Okruh Spa F1: informace, mapa

Závodní okruh ve Spa je po Monze druhým nejstarším, který se v aktuálním kalendáři F1 nachází. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1925, přičemž oficiálním okruhem šampionátu Formule 1 byl od roku 1950.

Ne pokaždé však byl přizpůsobilý pro organizování závodů. Od začátku sedmdesátých do poloviny osmdesátých let byla VC Belgie přesunuta z důvodu obav o bezpečnost. Okruh se musel kompletně zrekonstruovat. Následně se zde nejelo i v letech 2003 a 2006.

Spa Francorchamps: mapa okruhu

Spa-Francorchamps je velmi specifickou tratí. Jedná se o vůbec nejdelší okruh v rámci celého šampionátu – celkem měří 7 004 m. Oproti původnímu layoutu je však tato délka ještě stále o dost zkrácená. Úplně první trať totiž měřila více než dvojnásobek.

Zdroj: f1.com

Když se na strukturu okruhu podíváme detailněji, zjistíme, že se skládá z devatenácti, konkrétně devíti pravotočivých a deseti levotočivých. Ikonickou částí je zatáčka Radillion (mylně nazývaná jako Eau Rouge), která přichází hned po startu. Piloti zde projíždějí ve velké rychlosti – nejprve krátce doleva v klesání a pak rychle doprava a doleva v prudkém kopci. Právě tento úsek je pro piloty vzrušující, ale zároveň i velice nebezpečný.

V rámci okruhu jsou pak jezdcům k dispozici dvě DRS zóny. V obou případech jsou umístěny na dlouhých rovinkách – první se nachází na Kemmel Straight mezi zatáčkami 4 a 5, druhá pak na cílové rovince.

VC Belgie F1: historie, ikonické momenty

Jak již bylo zmíněno výše, okruh ve Spa je druhým nejstarším v rámci kalendáře F1. Původní čtrnáctikilometrový okruh vznikl v roce 1925, současný layout pak funguje od roku 1983. Za tu dobu se zde udála řada ikonických momentů, které si postupně představíme. Nutno podotknout, že se jedná o ryze subjektivní výběr.

1992 – první vítězství Michaela Schumachera v kariéře

Michael Schumacher si v Belgii připsal několik kariérních milníků. V roce 1991 zde debutoval za Jordan – v kvalifikaci dojel sedmý, nicméně krátce po startu závodu odstoupil z důvodu technických potíží.

O rok později pak německý závodník začal působit v Bennetonu. V kvalifikaci VC Belgie dojel třetí za Nigelem Mansellem a Ayrtonem Sennou. Tento výsledek si držel až do třicátého kola. To vše za přechodných podmínek, kdy jezdci začínali na pneumatikách do mokra.

Následně se Němec společně s týmem rozhodl zariskovat. Poté, co trať začala lehce osychat, přezul na suché pneu. Tato taktika se nakonec ukázala jako úspěšná, jelikož se díky ní dostal na první místo před Mansella, jenž jej už nedokázal dohnat. Schumacher si tak dojel pro první z celkových 91 kariérních vítězství.

1998: Nejchaotičtější VC, hromadná nehoda na startu

V roce 1998 proběhla asi nejchaotičtější VC Belgie vůbec. Už v tréninku museli zasahovat zdravotníci po nehodách Miky Sala a Jacquese Villeneuva – oba ztratili kontrolu nad svými vozy v zatáčce Radillion. Naštěstí oba vyvázli bez větších zranění.

Hlavní problém však přišel až v samotném závodě, jenž se odehrával v extrémně mokrých podmínkách. David Coulthard, jenž startoval z páté pozice, narazil do zdi, načež se odrazil přímo do cesty dalším jezdům. To způsobilo řetězovou reakci, která vyřadila celkem dvanáct jezdců. Tehdy se jednalo o největší hromadou nehodu od britské GP z roku 1973.

Po restartu vypadli z různých příčin další jezdci, a to včetně favoritů na titul – Michaela Schumachera a Miki Häkkinena. Nakonec VC dojelo pouhých osm závodníků, double slavili jezdci Jordanu (Damon Hill, Ralf Schumacher).

2000: Häkkinenův legendární manévr

V roce 2000 naplno probíhala bitva o titul mezi Mikou Häkkinenem a Michaelem Schumacherem. Oba byli přitom aktéry jednoho z nejikoničtějších momentů moderní historie F1.

Fin startoval z první pozice a své vedení si držel. Postupně se ale na něj dotahoval Schumacher, což nutilo Häkkinena jet nadoraz. Kvůli tomu nakonec udělal chybu, která znamenala hodiny a propad na třetí místo. Němec se tak dostal do vedení.

Po zastávkách v boxech začal Fin na Schumachera dorážet. Ve čtyřicátém kole se před něj snažil dostat v zákrutě Les Combes, která se nachází za dlouhou rovinkou Kemmel. V ten moment ještě Schumacher vedení udržel.

O kolo později se však už Häkkinen dočkal. Znovu si počkal na Kemmel, kde Schumachera dojel. Klíčovou roli v následném předjížděcím manévru přitom sehrál Ricardo Zonta, jenž byl o kolo pozadu.

Schumacher jej předjel zvenku a měl tak horší pozici. Häkkinen naopak zvolil vnitřní stopu, která mu dala výhodu pro následující manévr na předjetí německého závodníka. Z celé situace vyplynul návrat Häkkinena na první místo, které finský závodník udržel. Dodnes se jedná o jedno z nejlepších předjetí v historii F1.

2009: Fisichellova fenomenální kvalifikace

V roce 2009 došlo ve Velké ceně Belgie k jednomu z největších překvapení moderní historie. Postaral se o něj ital Giancarlo Fisichella, jenž tehdy už druhým rokem závodil za v té době podprůměrný tým Force India.

Slovo podprůměrný je zde uvedeno záměrně, jelikož stáj ve svých začátcích body nesbírala. V Belgii tomu ale bylo jinak. Fisichella předvedl v kvalifikaci fenomenální výkon (1:46.308), který jej vyšvihl na pole position.

Na druhého Jarna Trulliho získal Fisichella necelých šedesát tisícin. Pro indickou stáj se jednalo o vůbec první (a nakonec i jediný) start z první pozice, pro Itala pak o první pole position od GP Malajsie 2006.

Italský závodník svou víkendovou formu potvrdil i v závodě. Sice o první pozici přišel, jelikož mu ji uzmul Kimi Räikkönen, avšak druhou příčku udržet dokázal. Díky tomu získal pro svou stáj nejlepší umístění v její historii.

2019: Leclerc svou první výhru věnoval tragicky zesnulému kamarádovi

Závod v Belgii v roce 2019 se nesl ve znamení obrovské tragédie. Při závodě F2 došlo v zatáčce Radilion ke srážce mezi francouzským závodníkem Anthoinem Hubertem a a Američanem Juanem Manuelem Correou. Zatímco americký závodník svá zranění přežil, Francouz takové štěstí neměl a na následky nehody zemřel.

Událost zasáhla nejen fanoušky, ale i samotné jezdce, kteří byli Hubertovými přáteli. Jedním z nich byl i pilot Ferrari Charles Leclerc, jenž se s ním znal od dětství.

Shodou okolností to byl právě Monačan, kdo dokázal VC Belgie vyhrát. Jednalo se o jeho první vítězství v kariéře. Vzhledem k okolnostem však příliš neslavil. Naopak. Svou výhru věnoval zesnulému kamarádovi.

Grand prix Belgie: výsledky v průběhu let

V roce 2025 se na okruhu ve Spa pojede už 55. Velká cena. Zbylé závody VC Belgie se jely na jiných tratích. Podívejme se na výsledky ikonického podniku za posledních 25 let. Dosud posledním vítězem je Lewis Hamilton.

Rekordy F1 – Grand Prix Belgie (Spa F1): nejrychlejší kolo, vítězství, pódia, pitstop

Kromě vítězů je potřeba si připomenout i některé z rekordů, které na okruhu Spa padly. Postupně si je tedy představíme.

Nejvíce vítězství – jezdci, týmy

Začněme rekordem vítězství mezi jezdci. Nejvíce jich má na svém kontě legendární Michael Schumacher, který zde dokázal zvítězit šestkrát, následuje Ayrton Senna s Lewisem Hamiltonem s pěti výhrami.

Co se týče týmů, tak tam jednoznačně vládne Ferrari. V Belgii jeho jezdci triumfovali hned 18x. Následuje McLaren se čtrnácti triumfy a Lotus s osmi.

Nejvíce pódiových umístění – jezdci, týmy

S vítězstvími jsou spjata i pódiová umístění. Zde je v čele Hamilton s jedenácti stupni vítězů, následuje Michael Schumachere s devíti a Alain Prost se sedmi.

Z hlediska týmů je neúspěšnější Ferrari s 42 pódii. Následuje McLaren s 25 a Red Bull s Mercedesem se 16 umístěními na stupních vítězů.

Nejvíce pole position, nejrychlejší kolo

Přesuňme se nyní do kvalifikace, ve které rozhoduje čas. Ten vůbec nejrychlejší stanovil Lewis Hamilton v roce 2020 (1:41.252). Pokud bychom se přesunuli do závodních podmínek, tak zde drží rekord Sergio Pérez, který v roce 2024 zajel čas 1:44.701.

Zpátky ke kvalifikaci. Jezdcem, který získal nejvíce pole position, je zas a znovu Hamilton (6 pole positions), následuje Senna s pěti.

Co se týče týmů, tak zde, podobně jako u dalších statistik konstruktérů na této trati, kraluje Ferrari. Konkrétně jeho jezdci startovali z první příčky dvanáctkrát.

Nejrychlejší pitstop

Za poslední dobu se neuvěřitelně zrychlily i zastávky v boxech. Vzhledem k tomu, že už se nemusí dotankovávat, trvají pitstopy pouhé sekundy. Na okruhu ve Spa se o nejrychlejší pitstopy postaraly hned čtyři týmy. Níže se můžete podívat na nejlepší výkony mechaniků v dosud odjetých závodech.

Výpis rekordů se může každým rokem měnit. Článek tak budeme průběžně aktualizovat v závislosti na výkonech nejen jednotlivých jezdců, ale samozřejmě také týmů.