1. Motorsport Živě.cz >
2. Formule 1

Okruh v Monze je v kalendáři Formule 1 stálicí. Za celou dobu své existence, která je starší než samotný šampionát, zde byli diváci svědky nejen zajímavých soubojů, ale i překvapivých vítězství. Přečtěte si vše o této legendární trati, která je domovinou stáje Ferrari.

Info, mapa – Historie
Výsledky – Rekordy

Zdroj: ACTIVE PICTURES / profimedia.com / Profimedia

Okruh Monza F1: informace, mapa

Okruh v Monze stojí už přes sto let. Abychom byli konkrétní, tak trať postaven už v roce 1922, což znamená, že se jedná o nejstarší trať v současném kalendáři Formule 1. Oficiální závody královny motorsportu se zde jely od roku 1950.

Za celou dobu se jen jedinkrát stalo, že by se zde Velká cena nejela. Bylo tomu tak v roce 1980, kdy okruh procházel renovací. Tehdy se VC Itálie jela v Imole. Od následujícího ročníku se pak do Monzy vrátila.

V průbehu let se layout okruhu měnil. Jeho součástí byl například i ovál, který celou trať prodlužoval. Naposledy se ovšem na kombinaci klasické trati a oválu jelo v roce 1961. Od té doby přibyly na okruhu dvě šikany, které zajistily zpomalení jezdců na trati, a to kvůli bezpečnosti.

Monza: mapa okruhu

Když se na strukturu současného okruhu podíváme detailněji, zjistíme, že se skládá z pouhých jedenácti zatáček, z toho sedmi pravotočivých a čtyřech levotočivých. Nejslavnější z nich je ta poslední, jinak nazývaná jako Parabolica. Jedná se o dlouhou a táhlou zákrutu, do které jezdci vjíždí ve velké rychlosti. Je tedy potřeba do ní najet opravdu precizně, jinak hrozí jednoduché vylétnutí z trati.

Zdroj: f1.com

Kromě zatáček se však zde nachází i dvě táhlé rovinky – ta první se nachází mezi zatíčkou číslo 7 a osm, tou druhou je pak samozřejmě rovinka cílová. Na obou se přitom nachází DRS zóny, tudíž jezdci mají spoustu prostoru na plné využití otevření zadního křídla.

Okruh v Monze celkem měří 5,793 km. Vzhledem k tomu, že je závod vypsán na 53 kol, urazí zde jezdci necelých 307 kilometrů.

Vsaďte si na závody Formule 1 s bonusem za registraci ZDE

VC Itálie F1: historie, ikonické momenty

Vzhledem k tomu, že se v Monze jezdí Velké ceny doslova „od počátku věků“ Formule 1, zažil zdejší okruh spoustu ikonických momentů. My se teď podíváme na ty, které by se daly označit za nejlegendárnější. Podobně jako u dalších okruhů, i zde je potřeba připomenout, že se jedná o ryze subjektivní výběr autora.

1967: Surtees využil Clarkovy smůly k těsnému vítězství

Jim Clark předvedl v Monze roku 1967 jeden ze svých nejlepších výkonů své kariéry. Po pole positon v závodě vedl, avšak ve dvanáctém kole píchl, kvůli čemuž se propadl oproti ostatním jezdcům o kolo zpátky.

Brit se ale nevzdal, po zastávce v boxech se postupně propracovával vpřed a nakonec se mu podařilo znovu dostat do vedení, které posléze navyšoval. Jenže smůle nebyl konec a v posledním kole mu došlo palivo. Díky tomu jej zvládli předjet jak John Surtees, tak i jack Brabham.

První jmenovaný nakonec zvládl těsný souboj a dojel první s náskokem dvou desetin sekundy. Clark i přes výše zmíněné problémy zvládl dojet alespoň třetí.

1971: Nejtěsnější finiš. Do sedmi desetin se vešlo pět závodníků

Starý layout okruhu v Monze přinášel jedno kouzlo – vzhledem k tomu, že zde bylo minimum zatáček a zároveň velké množství rovinatých úseků, docházelo k velmi těsným soubojům (což ostatně je patrné i z předchozího vybraného závodu).

Rok 1971 ovšem byl v tomto ohledu výjimečný. Proběhl zde totiž nejtěsnější finiš v historii Formule 1. Pro pole position si dojel Chris Amon, nicméně už v prvním kole vedl Clay Regazzoni, jenž se dopředu propracoval z osmého místa.

Ital musel ovšem odstoupit ze závodu a Amon se vrátil zpátky na první pozici. I on se však potýkal s problémy, a tak se vedení ujal Peter Genthin. V posledním kole pak přišla vřava.

Hned pět jezdců se totiž pralo o vítězství. Společně s Genthinem se zapojili Ronnie Peterson, Francois Cevert, Mike Hailwood a Hoden Ganley. Všichni se vzájemně předjížděli až do posledního možného momentu. Genthin nakonec uhájil vítězství, a to o pouhou jednu setinu sekundy před Pettersonem.

Třetí dojel Cevert se ztrátou necelé jedné desetiny, další dva jezdci se vešli do sedmi desetin. Nic podobného se ve Formuli 1 za plného závodního tempa nestalo (domluvené přibrždění Schumachera v Indianapolis 2002 nelze do tohoto počítat).

Vettelův masterpiece v dešti mu zajistil první vítězství ve Formuli 1

Velká cena Itálie v roce 2008 přinesla jeden z nejpřekvapivějších vítězství v historii Formule 1. Postaral se o něj tehdy ještě mladičký Němec Sebastian Vettel, jenž v té době závodil za sesterskou stáj Red Bullu, Toro Rosso.

O tom, že to bude pro Vettela výjimečný víkend, přišla nápověda už v kvalifikaci. V mokrých podmínkách si dojel pro svou první pole position, díky čemuž se stal vůbec nejmladším jezdcem, kterému se podobný úspěch povedl.

Déšť pokračoval i v závodě, a tak byli jezdci nuceni odstartovat za safety carem. Po jeho zajetí do boxů si Vettel začal vypracovávat náskok. Jeho managování pneumatik a celková jízda v mokru byly tehdy naprosto fenomenální.

Německý závodník nakonec zvítězil způsobem start-cíl a získal své první vítězství v královně motorsportu. Zbytek jeho závodní kariéry už je historie.

2020: Skvělá strategie AlphaTauri přinesla Gaslymu premiérové vítězství

Když už hovoříme o velkých vítězstvích sesterského týmu Red Bullu, je potřeba si připomenout i rok 2020. Tehdy totiž napsal svkělý příběh další jezdec této stáje, a to Pierre Gasly.

Nejprve nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát něco mimořádného. Francouzský jezdec dojel v kvalifikaci až na desátém místě. V závodě však tým vytáhl strategii, která i s trochou štěstí vyšla.

V 19. kole měl Kevin Magnussen problémy s motorem, kvůli čemuž musel odstavit svůj vůz nedaleko vjezdu do pitstopu. AlphaTauri situace využila a poslala Gaslyho do boxů. Krátce poté se pitstopy uzavřely a na trať vyjel safety car. To Pierrovi poskytlo obrovskou výhodu.

Dalším stěžejním momentem byla pro Gaslyho penalizace Lewise Hamiltona. Ten v tu dobu kroužil před francouzským závodníkem, nicméně musel pykat za to, že projel boxovou uličkou i přesto, že byla zavřená.

To vrátilo Pierra na první pozici, kterou si dokázal udržet i přes to, že na něj v posledních kolech tlačil na čerstvých pneumatikách Carlos Sainz. Získal tak své první a zatím jediné vítězství v F1.

2021: Srážka rivalů a double pro McLaren

Další zajímavý závod se v Monze odehrál pouze o rok později. V sezóně 2021 probíhala těsná bitva o zisk mistrovského titulu mezi Lewisem Hamiltonem a Maxem Verstappenem. A právě v Itálii došlo k jednomu z nejkontroverznějších momentů mezi těmito dvěma rivaly.

Oba měli za sebou už jednu nepříjemnou srážku. Stalo se tak na okruhu Silverstone, kde se v zatáčce Corpse dostali do kontaktu, načež Verstappen skončil po tvrdém nárazu ve zdi.

V Monze se opakoval podobný scénář, byť zde byl více „bitý“ Hamilton. V šestadvacátém kole vyjíždel Verstappen z boxů a chtěl se před Brita dostat stůj co stůj. Situace nakonec dopadla tak, že se oba jezdci srazili a Nizozemec skončil zadním kolem na Hamiltonově Halo.

Právě tato bezpečnostní pomůcka dost pravděpodobně zachránila sedminásobnému šampionovi život. Při opakovaných záběrech bylo vidno, že pokud by jej nad sebou neměl, Verstappen by se mu dost pravděpodobně „projel“ po hlavě. „Svatožář“ tak doslova naplnila potenciál svého názvu.

Srážka dvou rivalů ovšem znamenala radost pro stáj McLaren. Ta si dojela pro svůj první double po dvanácti letech.

Grand prix Itálie, Monza: výsledky v průběhu let

V následujícím segmentu se můžete podívat na výsledky závodů, které se na Monze za poslední čtvrtstoletí odjely. Další roky najdete na oficiálních stránkách Formule 1.

Rekordy F1 – Grand Prix Itálie (Monza F1): nejrychlejší kolo, vítězství, pódia, pitstop

Kromě vítězů je potřeba si připomenout i některé z rekordů, které na okruhu v Monze padly. Postupně si je tedy představíme.

Nejvíce vítězství – jezdci, týmy

Začněme rekordem vítězství mezi jezdci. Nejvíce jich mají na svém kontě dva sedminásobní mistři světa – Michael Schumacher a Lewis Hamilton, kteří zde zvítězili pětkrát, následuje Juan Manuel Fangio se třemi výhrami.

Co se týče týmů, tak tam vládne domácí Ferrari. V Itálii jeho jezdci triumfovali hned 20x. Následuje McLaren s jedenácti triumfy a Mercedes se sedmi.

Nejvíce pódiových umístění – jezdci, týmy

S vítězstvími jsou spjata i pódiová umístění. Zde je v čele Hamilton a Schumacher s osmi stupni vítězů, následuje Fernando Alonso se šesti.

Z hlediska týmů je znovu nejúspěšnější Ferrari s 72 pódii. Následuje Mclaren s 31 a Williams s 16 umístěními na stupních vítězů.

Nejvíce pole position, nejrychlejší kolo

Přesuňme se nyní do kvalifikace, ve které rozhoduje čas. Nejrychlejší stanovil Lewis Hamilton v roce 2020 (1:18.887). Z hlediska průměrné rychlosti se jedná o vůbec nejrychlejší kolo v historii Formule 1 (průměrná rychlost 264.362 km/h). Pokud bychom se přesunuli do závodních podmínek, tak zde drží rekord Rubens Barrichelo, který v roce 2004 zajel čas 1:21.046.

Zpátky ke kvalifikaci. Jezdcem, který získal nejvíce pole position, je zas a znovu Hamilton (7 pole positions), následuje Fangio a Senna s pěti.

Co se týče týmů, tak zde, podobně jako u dalších statistik konstruktérů na této trati, kraluje Ferrari. Konkrétně jeho jezdci startovali z první příčky třiadvacetkrát.

Nejrychlejší pitstop

Za poslední dobu se neuvěřitelně zrychlily i zastávky v boxech. Vzhledem k tomu, že už se nemusí dotankovávat, trvají pitstopy pouhé sekundy. Na okruhu v Monze se o nejrychlejší pitstopy postaraly hned čtyři týmy. Níže se můžete podívat na nejlepší výkony mechaniků v dosud odjetých závodech.